"Hráči se snad přesvědčili, že se proti Kanadě dá hrát jako proti jiným soupeřům, " poznamenal Hlinka další den. "Je to však velice silný soupeř navíc má kouč Mihe Johnston k ruce Dave Kinga, Toma Renneyho i další lidi, kteří mají s evropským hokejem nepřeberné zkušenosti, takže se na větším kluzišti zbytečně neplaší a nehrnou se do zdrcující ofenzívy za každou cenu."

Naši dobře nezačali.Ani za mák. Už v 45. sekundě svítilo za Hniličkou červené světlo, následný videozáznam (na americkém sudím Dellovi si ho za mančaft vynutil především Martin Ručinský) však potvrdil, že Whitney trefil jen horní tyč. Jenže v 6. minutě poslal Stillman kotouč do našeho brankoviště a byl z toho gól. Čeští hráči sice reklamovali, že ho Savage do sítě dokopl bruslí, jenže videozáznam tentokrát prokázal, že puk za Hniličkova záda nohou usměrnil dojíždějící Jan Hlaváč.

Špatný začátek v utkání o postup do finále. Později však bylo ještě hůř. Čeští borci se probrali a ještě v první části hry výsledek obrátili na 2:1 brankami Kubiny a Patery, jenže na začátku druhé třetiny Kanad'ané vyrovnali. V 31. minutě však Ručinský bekhendem tečoval Špačkovu přihrávku a zase jsme vedli. Do třetí třetiny čeští hráči vstoupili nejhůře jak mohli, doslova pohřebně. Během pouhých čtyřiadvaceti vteřin dostali od Thorntona a Gravese dva góly. Po hrubkách obrany ztratili vydřený náskok a zase prohrávali. Jestliže si naši hokejisté chtěli (a po tom nepochybně toužili) vynutit prodloužení, ležel před nimi nadlidský úkol. Museli vstřelit dvě branky a ani jednu neinkasovat. "V tu chvíli jsem si myslel, že je vymalováno, " vzpomínal Milan Hnilička. " ve finále jsem přestával věřit, proč to nepřiznat. " Jenže nastaly lepší časy. Přehupovala se závěrečná desetiminutovka a s ní přišly neskutečné chvíle floridského Radka Dvořáka, útočníka, jenž si sice připraví spoustu šancí (podle Slavomíra Lenera i v NHL), ale spoustu z nich nepromění. Zlomil to v pravou chvíli. Těsně po návratu z dvouminutového pobytu za katrem totiž vstřelil dva góly, v podstatě z jedné parkety, do jednoho místa Tugnuttovy klece, levého horního rohu Znovu jsme vedli! "Mohl jsem pak dát ještě jeden gól navrch, ale to bych toho chtěl v te krásný den asi už hodně, " usmíval se po zápase šťastný střelec dvou nejdůležitějších gólů dosavadní kariéry

Při power play javorových listů (v normální hrací době) šestým gólem do prázdné kasy slavné dílo zdárně dokončil David Výborný. Desetiminutové prodloužení přineslo šance na obou stranách, ale rozuzlení se nekonalo.Takže - penalty!

Detektivka jako řemen! Začínali Kanaďané. Savage dal s přehledem, Martin Procházka taký. Whitney rovněž zavěsil, ale Ručinský jakbysmet. Hniličku střídá studený Čechmánek a Kanadáné nevěří. Zatímco na nového gólmana už míří Stillman, Čechmánek se ještě narychlo rozcvičuje. Kanaďan dal, ale s notným kouskem kliky. Šimíček však taky skóroval. "Ivan Hlinka mi řekl, že na to mám jít, a že to prý určitě dám, tak jsem na to šel." Následují velké chvíle vsetínského brankáře... Niedermayera vychytává, ale Tugnutt Sýkoru taky. Friesen se však proti "Čechmanovi" nechytá a Ivan Hlinka šokuje Kanaďany, i české fanoušky podruhé... Na rozhodující penaltu posílá obránce Jaroslava Špačka, i když má v záloze rozené střelce Výborného, Hlaváče, Ujčíka, Pateru i Vlasáka. (" V rámci pověrčivosti žádná jména dopředu nepíšu a spíš volím hráče, kteří to jako nemusejí proměnit, na nichž ta penalta neleží jako absolutní povinnost. ") Špágr" z Floridy Panthers však proměňuje svůj nájezd mazácky, po zemi, Tugnutt si nešťastně lehá, Jaroslav si hokejkou ještě radostně zapádluje, než je zavalen kamarády, a Češi jsou ve finále!

Nikdo nepamatuje, kdy v penaltovém rozstřelu čeští hráči dosáhli z pěti nájezdů pět branek. Kdosi poznamenal, že to bylo úžasné, že tolik branek leckdy nepadne ani při fotbalových penaltách, které jsou pro střelce z trávníků o hodně jednodušší. " Ukázalo se, že máme silný tým, velice soudržný, kde je hráčům jedno, kdo branku vstřelí, hlavně když to tam soupeři padne, " řekl Ivan Hlinka. "Roman Čechmánek splnil to, co jsem od něj očekával. "