"Chceme-li zvítězit, musíme s Finy bruslit a jít jim do těla, nemají to rádi," poznamenal Ivan Hlinka. A když slyšel, že tohle naše mužstvo zvládá stresové chvilky velmi dobře , s úsměvem dodal: "Když se to říká, tak to asi bude pravda. " Podobně hovořili i naši hráči: "Když pokryjeme finskou první pětku s Koivem, Selánnem a Tuomainenem, když se nenecháme zbytečně vylučovat, měli bychom to zvládnout," tvrdil Pavel Patera.

Nálada je dobrá a parta klape. " To, co si čeští hokejisté předsevzali, také na ledě Hakon Hall splnili beze zbytku. Finští rychlobruslaři na nás od úvodního hvizdu vlítli, jenže nepořídili nic. Deset minutek jejich tlaku naši hráči zvládli, finské šance vychytal vynikající Milan Hnilička. "Byl jsem celkem v klidu," přiznal po utkání nejlepší hráč utkání. "Kluci hráli odpovědně, bez chyb, takže žádný strach se mnou nelomcoval. rozchytal jsem se a bylo to fajn.

" Přišla 11. minuta střetnutí a František Kaberle po pasu od Jana Hlaváče probruslil středním pásmem a zamířil parádně, naprosto přesně. Ve druhé třetině pro změnu na soupeře vlétli čeští hráči. A i když z počátečního tlaku nakonec nic nebylo, Finové se začali t rochu bát. Poznali, že nic nedostanou zadarmo. Dvě minutky před druhou sirénou ujeli Martin Ručinský s Radkem Dvořákem a útočník Canadiens po cizelérském Dvořákově ťukesu střílel vlastně do prázdné Sulanderovy branky. Bylo to 2:0 a tenhle gól do šatny nám nesmírně pomohl.

Za branku (mimochodem ukázkovou), kterou jsme dostali od Linda až v 55. minutě, Milan Hnilička rozhodně nemohl. Finové se nadýchávali k závěrečnému náporu, však jim k němu napomohl i švýcarský sudí Kurmann, jenž naprosto neuvěřitelně poslal v 58. mi nutě za katr Petra Sýkoru, ale naštěstí neobstáli. Soupeř to na pětačtyřicet sekund zkusil v šesti proti čtyřem, ale Roman Šimíček už ve hře pěti proti šesti vyšťoural puk, vyjel s ním dopředu, senzačně ho naservíroval Radku Dvořákovi a floridský útočník v pohodě pečetil slavné vítězství.

" Uhlídali jsme je, " řekl po boji Tomáš Vlasák.