Ke zlatu nám stačila ve druhém střetnutí remíza, ovšem tenhle zápas nám v normální hrací době vůbec nevyšel. To, co se českým hráčům dařilo v prvním střetnutí, tedy hra bez chyb, ve druhém už nevycházelo. Soupeř ze severu Evropy na nás vyrukoval bez zraněného cizeléra Saka Koiva a s Mikkou Kiprusoffem v brance, jenž nahradil Ari Sulandera. Popravdě řečeno, Finové začali opatrněji než předešlý den, chtěli se vyvarovat jakékoliv "boty", toužili dosáhnout vítězství spíš trpělivostí. A hokejový pánbíček jim tentokrát přál. Hokejisté obou zemí se ještě ani nezapotili, český tým špatně střídal, a Niemi ve 2. minutě otevřel účet utkání. Když za pár chvilek (6. minuta) dopravil za Hniličkova záda puk tečí Lind a bylo to už 0:2, nevypadalo to s českými barvami vůbec dobře.

V první třetině jsme soupeře mnohdy drtili, hráli jsme tři přesilovky, ale čtyři výborné šance jsme neproměnili. Po příchodu z šaten se čeští hráči do Finů zakousli znovu. Martin Procházka bohužel nenašel extraligovou mušku z play off a netrefil, vzápětí putoval na trestnou lavici David Výborný a poseděl si tam jen osm sekund. Na vstřelení branky totiž vynikající Tuomainen víc času nepotřeboval. Bylo to 0:3 a soupeř měl nahráno.

Stáhl se do ulity, pozorně bránil a čekal na české chyby V 31. minutě svitla mírná naděje, když Viktor Ujčík prostřelil výborného Kiprusoffa, ovšem to bylo z naší strany, přes celou řadu šancí, až do konce střetnutí vše. Když ve 47. minutě náskok Finů pojistil Peltonen, bylo nad slunce jasné, že tohle finále se bude prodlužovat (tentokrát o 20 minut, pokud nepadne branka).

"V kabině jsme si řekli, že tenhle zápas prostě pustit nemůžeme," řekl Viktor Ujčík. "Stáhli jsme si, že na ně zhurta skočíme a že se vyvarujeme chyb. " Ivan Hlinka se pustil do sestavy a trochu ji proházel.Viktor Ujčík se zabydlel u Paterovců a nahradil Davida Moravce, ve spartanské řadě třineckého kanonýra nahradil Roman Šimíček, na střídačce zůstali Tomášové Kucharčík a Vlasák.

Od počátku prodloužení se čeští hráči vyznamenávali, čímž soupeře poněkud zaskočili. Šancí byla k vidění celá řada a popravdě řečeno, Finové ani moc nezlobili, hráli velice opatrně, fanoušek to čekal o mnoho horší. Byl to Jan Hlaváč, jenž mohl už ve 2. minutě prodloužení rozhodnout. A byl to spartanský útočník, nejlepší extraligový střelec, jenž zlaté dílo v 77. minutě, v čase, kdy již všichni věřili na penalty, dorážkou po vlastní akci dokonal. Finové zemřeli náhle. "Jsem přešťastný, je to nádhera. Nehráli jsme dobře, ale v prodloužení jsme se zvedli, to musí uznat každý Ani jsem neměl čas se radovat. Kluci na mě naskákali a já se kdesi úplně dole dusil. Dusil jsem se rád. "