Pocity vítězů se opakují a vždy jsou nové. Poosmé jsme mistry světa, ba co víc, minimálně rok bude česká hokejová reprezentace nosit hned dvojí přívlastek: úřadující olympijští vítězové a mistři světa Národ se opět ve svých hokejistech nezklamal, věřil jim a víra hory přenesla. Jsme nejlepší na světě v nejrychlejší kolektivní hře. "Prej jsme něco vyhráli, " ptal se LIBOR PROCHÁZKA hloučku českých novinářů když přicházel mezi ně. Na krku zlatou medaili, v ruce láhev šampaňského.

Eskadra hlídačů pustila do vítězné šatny jen fotografy Asi by to byla pastva spíše pro píšící novináře a rozhlasové reportéry, protože i sebecitlivější objektiv nemohl proniknout tak úplně kabinou, nasycenou potem, šampaňským a především naplněnou kouřem. Dýmem z vítězných doutníků, které byly připraveny, protože vedení výpravy stejně jako hokejisté věřilo, že titul poputuje do srdce Evropy. Jen trenér Ivan Hlinka kouřil opatrně. Onehdy přiznal, že je zvyklý všechno šlukovat. Nyní nasával atmosféru prvního titulu světových šampiónů pod svým vedením. jeho sbírka je téměř kompletní - trojnásobný mistr světa jako hráč, trenér olympijských vítězů i mistrů světa. Jako hokejista už olympijské zlato nezíská, ale na to nemyslel. Ruskému novináři odpověděl na otázku, co teď bude dělat: " Chci se dostat v klidu domů a pak si vezmu time out.

Dlouho to nevydrží. Brzy se zase ponoří do hloubky ledního hokeje, který mu v životě tolik dává, protože on mu dává vše. Ivan Hlinka vybral hráče, kterým věřil, oni mu to vrátili. Ty pevné vztahy se staly v Norsku základem úspěchu. Sedm hráčů letošního výběru (Ujčík, Meluzín, Patera, Procházka, Výborný, i Kaberle, Vykoukal a Čechmánek - zažilo titul ve Vídni, nyní jej vychutnávají spolu s těmi, pro něž je to nový pocit. Natolik silný, že za rok udělají vše pro to, aby mohli pocty nejvyšší
obhájit. Velké srdce, sportovní duch, vynikající parta a sounáležitost s příznivci. .,Byli jsme všichni dobří, proto jsme mistři světa, " prohlásil Ivan Hlinka. Netřeba cokoliv dodávat.