1994-95: Zkrácená sezóna
Nevyjasněný vztah mezi vedením soutěže a odborovou asociací hráčů trval v NHL prakticky od desetidenní stávky hráčů v roce 1992. Po dvou letech od poslední rozepře se nebyli zástupci obou stran schopni dohodnout o podmínkách nové kolektivní smlouvy. Předmětem sporu byla především výše platů nováčků a otázka volných hráčů. Rozdílné názory panovaly na obou stranách i v dalších otázkách, ale tyto se nakonec ukázaly být nejpodstatnějšími. Ani jedna strana nebyla ochotna ustoupit od svých požadavků a jako trest od majitelů klubů následovalo uzavření stadionů. Hráči se proto rozhodli vstoupit do stávky a ta téměř ukončila existenci NHL. Ve hře byla navíc nová smlouva s televizním společnostmi, která by NHL opět vrátila na celostátní sítě USA, což představovalo nemalý finanční přínos pro celou soutěž. Ta však stále nezačínala a tak míjely měsíce. Po Novém roce 1995 již ani případná dohoda nezaručovala, že by se stihla odehrát alespoň zkrácená základní část NHL, nutná k zahájení bojů o Stanley Cup. Doslova na poslední chvíli se však obě strany dohodly a soutěž nad kterou se už vznášel přízrak definitivního zániku přece jen zahájila.

Základní část měla jen čtyřicet osm kol, ve kterých si nejlépe vedl tým Detroit Red Wings, těsně sledován velkým překvapení soutěže, Quebecem Nordiques. Detroit byl po úspěchu Rangers v předcházející sezóně novým nejdéle čekajícím klubem na Stanley Cup a v této sezóně byl velmi blízko smazání tohoto nepříjemného přívlastku. Red Wings podle předpokladů postoupili do pohárového finále, kde na ně čekal "work team" bez hvězd - New Jersey Devils. Všeobecně se více věřilo detroitským, ale jejich soupeř zvítězil díky propracované obranné hře až nečekaně hladce 4:0 na zápasy a do listiny vítězů nejslavnější trofeje tak přibylo nové jméno.

Nové jméno přibylo i do listiny vítězů jedné z nejprestižnějších trofejí NHL, Art Ross Trophy. Od roku 1981 znala NHL jen dva vítěze této trofeje. Gretzky byl úspěšný desetkrát, Lemieux čtyřikrát. Třetím nejlepším střelcem a nahrávačem za posledních patnáct let se stal ziskem 70 bodů český hokejista Jaromír Jágr. Bylo to navíc vůbec poprvé, co tuto trofej získal hráč nepocházející ze Severní Ameriky. A protože Dominik Hašek obhájil své loňské triumfy a slovenský útočník Peter Bondra se stal nejúspěšnějším střelcem soutěže, stal se ročník 1995 nejúspěšnějším v historii československého hokeje. Symbolicky se také v tomto ročníku rozloučil s NHL historicky nejúspěšnější Čechoslovák Peter Šťastný.

1995-96: Duo Lemieux - Jágr
Další sezóna potvrdila, že to Detroit Red Wings se svým útokem na Stanley Cup myslí skutečně vážně. V základní soutěži byli naprosto jednoznačnými suverény a s rekordním ziskem 131 bodů se nechali svými pronásledovateli sledovat s odstupem třiceti bodů. Překvapivě nejvíce se z ostatních týmů dařilo "nováčkům" z Colorada Avalanche. "Laviny" byly přímými následovníky Quebec Nordiques, jejichž odchod z NHL, lépe řečeno odstěhování, se setkalo s bouřlivými reakcemi obyvatel frankofonní provincie Kanady.

Ale NHL je především obchod a tak se po této změně snížil počet kanadských klubů na pouhých sedm. A to ještě nad Winnipegem a Edmontonem a jejich další existencí visel velký otazník. Ze stěhování Quebecu měli pochopitelně velkou radost příznivci NHL a hokeje v Denveru, sídelním městě Avalanche, kam se NHL vrátila po třinácti letech. Avalanche však slibují být důstojnějšími reprezentanty státu, než jejich předchůdci Colorado Rockies. Ale zpět k probíhající sezóně.

Velkými favority play off byly především první čtyři celky NHL, tedy vedle Detroitu a Colorada i Philadelphia a Pittsburgh. Penguins nastupovali konečně i se svým nejlepším hráčem Mariem Lemieuxem, který vynechal jen několik zápasů a suverénně získal Art Ross Trophy, zatímco obhájce trofeje Jaromír Jágr potvrdil svou stoupající formu a vynikajícími výkony a výsledky vybojoval druhou příčku kanadského bodování, navíc okořeněnu překonáním několika rekordů pravých křídel. Dvojice Lemieux - Jágr byla asi nejsledovanější dvojicí play off a většina soupeřů se soustředila jen na jejich bránění. Úspěšně se to zdařilo až v semifinále týmu Floridě Panthers, která ve svém třetím roce v NHL šokoval rekordně rychlým postupem do finále Stanley Cupu. Ve druhém semifinále se střetly dva nejlepší týmy základní soutěže, tedy Detroit s Coloradem, a překvapivým finalistou se stalo Colorado. Ve finále tak proti sobě stanuly dva kuby, pro které už sama účast byla největším úspěchem klubové historie. Více sil a především zkušeností potvrdili hráči Colorada a zvítězili 4:0 na zápasy.

1996-1997: Odchází Mario Lemieux
Wayne Gretzky a Mario Lemieux byli dvěma nejvíce sledovanými hráči v jubilejní osmdesáté sezóně NHL. Gretzky se před sezónou převlékl do dresu New York Rangers a celý hokejový svět s napětím očekával, zda se po boku svého přítele Marka Messiera dokáže vrátit do absolutní špičky NHL.

Lemieux již před novou sezónou avizoval svůj definitivní odchod z aktivního hokeje a před hokejovými fanoušky tak stály dvě otázky, zda svému slovu skutečně dostojí a pokud ano, jak se se svou kariérou rozloučí? Obě největší veličiny světového hokeje posledního desetiletí potvrdily své mimořádné postavení v historii i současnosti NHL. Gretzky již sice dávno nebyl oním famózním střelcem z první poloviny let osmdesátých, ale skvělými přihrávkami se protlačil až na pátou příčku kanadského bodování základní soutěže, na jehož čele stanul právě Lemieux, který si tak na závěr své kariéry odnesl již šestý triumf v Art Ross Trophy. Nás může těšit, že jeho největším soupeřem byl český útočník v dresu Pittsburgh Penguins Jaromír Jágr, kterému v cestě k překonání jeho idolu stály zdravotní problémy. Lemieux měl i dalšího českého soupeře. Byl jím brankář Buffalo Sabres Dominik Hašek, který byl spolu s odcházející superstar největším kandidátem na Hart Trophy. Na rozdíl od Jágra však Hašek svůj souboj s "božským" Mariem vyhrál a stal se tak prvním Čechem, který nejprestižnější trofej NHL při třetí nominaci vybojoval. Současně se stal Hašek po pětatřiceti letech dalším gólmanem, který tuto trofej získal Hart Trophy. V třiasedmdesátileté historii trofeje byl dokonce jejím teprve pátým držitelem mezi všemi gólmany.

Mezi jednotlivými kluby se nejvíce věřilo loňskému držiteli Stanley Cupu Coloradu Avalanche a velké naděje si dával i Detroit, Philadelphia a NY Rangers. Po skončení základní části si ze šestadvaceti klubů, kde se mezi tím z Winnipegu Jets stali Phoenix Coyotes, vítězství v Presidents Trophy připsali hráči Colorada. V semifinále poháru však "Laviny" narazily na Detroit Red Wings a v repríze semifinále z loňské sezóny odešla tentokrát šťastnější "Rudá křídla".

Soupeřem se jim ve finále poháru stali "Letci" z Philadelphie, vedeni jedním z nejuznávanějších hokejistů současné NHL Ericem Lindrosem. Detroit, vedený famózním koučem Scotty Bowmanem, však dokázal eliminovat jak Lindrose a jeho útok nazývaný "Legie zkázy", tak celý tým Flyers a celkem přesvědčivě si v pouhých čtyřech zápasech vydobyli nejcennější trofej. Trofeje, na kterou v Detroitu čekali celých dvaačtyřicet sezón. Tak dlouhý čas uběhl od doby, kdy hvězdná sestava Red Wings se Sawchukem, Howeem, Abelem či Lindsayem vybojovala v roce 1955 do té doby poslední pohár pro Detroit.

A až deset let po tomto triumfu se narodil hráč, který s definitivní platností opustil po skončení sezóny NHL, tedy božský Mario Lemieux.

1997-1998: Olympijská sezóna
Poprvé v historii NHL lze tuto sezónu v zámoří označit přívlastkem olympijská. Stal se zázrak a lední hokej dostal na konci století velký dárek. NHL přerušila svoji spanilou jízdu a uvolnila všechny své poddané. ZOH 98 v Naganu tak mohly přivítat nejlepší hráče této hry. Zrodil se "Turnaj století". A na něm chtěly "Dream Teamy" USA a Kanady demonstrovat světu důležitost a sílu zámořského hokeje na otevřené scéně. Nepovedlo se. V Naganu dominovala evropská mužstva, jejichž reprezentanti potvrdili oprávněnost svého zaměstnání v NHL. Historicky první zlatou medaili zde získala reprezentace malé země z nitra Evropy, která už ale dlouho dávala prostřednictvím svých nejlepších hráčů najevo, že je nutné s ní počítat. Tou zemí byla Česká republika, která ve finále porazila tým Ruska. Bronzové medaile si vybojovali hráči Finska, kteří přehráli psychicky zlomenou Kanadu.

Samotná základní část NHL se taktéž nesla ve znamení výborných výkonů evropských hráčů. Zpočátku válel Peter Forsberg, kterého až zranění připravilo o primát nejproduktivnějšího hráče soutěže. Ten již podruhé ve své kariéře získal Jaromír Jágr a dokázal tak, že je v Pittsburghu důstojnou náhradou Maria Lemieuxe. Již sedmatřicetiletý Gretzky se opět překonával a skočil čtvrtý. Double se opět povedl famóznímu Dominiku Haškovi, který si odnesl jak Vezina Trophy, tak i Hart Trophy. Znovuzrození prožil "Ruská raketa" Pavel Bure, jehož výkon na OH patřil k ozdobám turnaje, ale ve Vancouveru zůstal příliš osamocen, což znamenalo neúčast klubu v závěrečných zápasech play off. Stejný osud potkal ve slabém Anaheimu při absenci Paula Kariyi i Teemu Selänneho.

Největší zklamání ovšem zažili fanoušci v New Yorku, kteří se museli smířit s neúčastí obou slavných klubů v závěrečných vyřazovacích bojích. Prezidentovu trofej si naopak vybojovaly po skvělých výkonech "Hvězdy" z Dallasu. Jenže v semifinále play off je dokázali zastavit obhájci Stanley Cupu, tedy Detroit Red Wings. Rudá křídla potom ve finále narazila na Washington Capitals, překvapivé vítěze Východní konference. Ti se ve svém tažení v play off opírali především o výkony brankáře Olafa Kölziga, kterého závěr sezóny zastihl skutečně v mimořádné formě. Finálová série Stanley Cupu se tak stala již počtvrté v řadě záležitostí dvou amerických klubů. V ní naprosto jasně dominovali svěřenci Scottyho Bowmana, kteří svého soupeře zdolali 4:0 na zápasy.

1998-1999: Great One se loučí
Zatím poslední sezóna NHL se opět nesla ve znamení mnoha změn a velkých událostí. Soutěž byla rozšířena již na sedmadvacet týmů a bylo odsouhlaseno její rozšíření na zatím konečných třicet klubů v roce 2001. Novým přírůstkem se stali Predátoři z Nashvillu. V této souvislosti se opět měnila organizace obou konferencí, které nyní mají každá po třech divizích.

Před startem nového ročníku byly také ze snahy po zvýšení počtu vstřelených branek mírně upraveny pravidla. Změny tak doznaly rozměry kluziště, kde jsou nyní větší útočná pásma, byly zpřísněny limity pro rozměry brankářské výstroje a pokusně byly také do hry nasazeni dva hlavní rozhodčí.

V základní části si podruhé v řadě vybojoval Presidents Trophy Dallas Stars. Naopak před branami play off zůstal velmi překvapivě loňský finalista Stanley Cupu Washington Capitals. Do vyřazovacích bojů se neprobojovali ani NY Rangers, v jejichž dresu navíc ukončil po osmnácti letech svoji bohatou kariéru největší hokejista všech dob Wayne Gretzky. Ten ve své poslední sezóně v NHL dokázal ještě překonat rekord Gordieho Howea v počtu branek vstřelených v profesionálních WHA a NHL, viditelně se mu ale už tolik nedařilo, ačkoliv znovu vyhrál kanadské bodování svého týmu. Gretzky se s NHL rozloučil v zápase svých "Jezdců" s Pittsburghem, které symbolicky rozhodl gólem v prodloužení Jaromír Jágr, tedy hráč, který by měl po Gretzkym převzít žezlo krále National Hockey League. Soutěž tak přišla o držitele jednašedesáti rekordů, z nichž mnohé jsou téměř nepřekonatelné.

Jágr také se 127 body vyhrál podruhé za sebou Art Ross Trophy a ke svému třetímu triumfu v soutěži o nejproduktivnějšího hráče přidal konečně i Hart Trophy a navíc ještě Lester B. Pearson Award. Dominik Hašek získal potřetí v řadě a popáté za posledních šest let Vezina Trophy. Roman Turek z Dallasu navíc společně s Edem Belfourem získali William M. Jennings Trophy. Úspěch českých hráčů podtrhl nominací na Calder Trophy pro nejlepšího nováčka Milan Hejduk z Colorada. Českých hráčů mimochodem působilo loni v NHL více než padesát a toto číslo v příští sezóně zcela určitě ještě vzroste.

Boje o Stanley Cup potom přinesly řadu překvapení ve Východní konferenci a naopak tuhé boje favoritů v konferenci Západní. Hned v prvním kole na Východě tak skončil na Pittsburghu vítěz konference New Jersey, zatímco Philadelphie nestačila na Toronto. Haškovo Buffalo doslova smetlo Ottawu 4:0 na zápasy a Boston jasně přehrál Carolinu. Nejvíce sil z těchto čtyřech postupujících měly nakonec Šavle z Buffala, které v cestě do finále porazily Toronto a zajistily si tak Prince of Wales Trophy. V Západní konferenci se začalo naostro válčit až ve druhém kole, kdy především duel mezi Coloradem a úřadujícím šampiónem z Detroitu měl vynikající úroveň. Šťastnější nakonec byly "Laviny", které i přes první dvě porážky postoupily do finále konference. Tam je čekal nejlepší tým základní části NHL, Dallas Stars, který si poradil se St. Louis. Výsledkem byla opět strhující bitva, kterou pro sebe i přes nepříznivý stav 2:3 na zápasy nakonec rozhodly "Hvězdy" z Texasu. Ty potom ve finále 4:2 na zápasy přehrály i Buffalo, i když rozhodující gól padl v šestém utkání prokazatelně v rozporu s pravidly. Coon Smythe Trophy si pak za svoje výkony v play off vysloužil útočník Joe Nieuwendyk z Dallasu.

Po skončení sezóny se ještě konal rozšiřovací draft, při kterém si osmadvacátý tým soutěže, Atlanta Thrashers, vybíral z ostatních týmů hráče pro svoje mužstvo. Výjimkou byl pouze Nashville, který jako nováček zůstal pro tentokrát stranou. Poté byl na řadě klasický draft, ve kterém se opět naplno prosadili Evropané a zvláště pak Češi. Vždyť jako první byl Atlantou draftován Patrik Štefan a jako druhý Pavel Brendl, kterého si vybrali NY Rangers.