Návrat na hlavní stranu
A-monitor magazinek pro mladší
Změna kódování
RUBRIKY:
Kaktus
Kultura
Relax
Zvířata
Technika
Děti
ODKAZY:
č.STŘECHA NAD HLAVOU
HÜLSTA
RANNÝ ARCH.

Starší články najdete kliknutím na odkaz v pravém sloupci.




Zahrada v březnu

Jaro se pomaloučku přibližuje, a tak při vhodném počasí je možné začít s prací na zahradě.

  • Hnojíme půdu.
  • Přihnojujeme trávníky.
  • Je-li půda suchá, zaléváme stále zelené rostliny a dřeviny vysazené na podzim.
  • Začínáme s vytrháváním plevele ve skalce a kypřením půdy u trvalek.
  • Odkrýváme pozvolna trvalky.
  • Vysazujeme dřeviny do směsi písku a rašeliny.
  • Při pěkném, bezmrazém počasí vysazujeme stromkové a pnoucí růže, dvouletky, hlízy sasanek.

Zahrada v lednu

I tento měsíc je na zahradě měsícem klidu, něco se tu přece dělat dá:

  • Během bezmrazých dní lze prořezávat a zmlazovat přerostlé živé ploty, okrasné stromy nemají-li vyvinuté květní pupeny.
  • Napadle-li příliš velká sněhová nadílka je třeba opatrně sníh setřást z větví stálezelených dřevin a jehličnanů.

Zahrada v prosinci

Moc se toho udělat nedá, ale to co je nutné, je pro rostliny důležité!

  • Za suchého a bezmrazého počasí zaléváme stálezelené dřeviny.
  • Poslední možnost uchránit růže před zmrznutím. Nahrneme zem nebo kompost kolem růží do výšky cca 25 cm.
  • Pletivo kolem stromů proti okusu zvěří.
  • Skalku celou zakryjeme chvojím, okrasné traviny zasypeme listím, navrch dáme chvojí a zatížíme.
  • Kontrolujeme zda nám nemrznou nebo neplesniví cibule a hlízy uskladněné na zimu.

eko



 

Zahrada v listopadu

Na co nezapomenout?

  • Zakryjeme chvojím citlivé skalničky (Nikdy nepoužíváme PVC, igelity apod., rostliny pod nimi nedýchají.).
  • K vřesům přihrneme vrstvu tlejícího listí nebo rašelinu.
  • Do zámrazu vysazujeme opadavé dřeviny.
  • Prořezáváme, omlazujeme opadavé dřeviny, citlivé ořezáváme až na jaře.
  • Po prvních mrazech přikryjeme zem kolem okrasných dřevin listím. Stále zelené dřeviny nepřikrýváme.
  • Naposledy zalíváme.

    eko



     

    Zahrada v říjnu

    Patříte-li mezi šťastlivce, kterým stačí otevřít dveře a vstoupit do vlastního kousku, kusu atd. vlastní přírody musíte se o ni také starat, aby bylo kam vstupovat. Co všechno od Vás Vaše zahrádka či zahrada očekává, kromě toho, že z ní sklidíte případnou úrodu?
    Říjen je období, kdy často přicházejí první mrazíky, teplota v jednotlivých dnech kolísá a to nedělá dobře choulostivějším rostlinkám.
    Dřeviny přihnojte, růže přihrňte zeminou, choulostivé rostliny začněte zakrývat chvojím, skliďte hlízky jiřin, vysokou trávu ještě posečte, dejte kolem stromků pletivo proti okusu zajíců, odstraňujte listí ze stálezelených rostlin na skalce (potřebují dýchat ne hnít).

    Dá se ještě sázet?
    Jistě, v říjnu se toho dá ještě hodně stíhat.

  • vysazovat lze jehličnany, stálezelené rostliny
  • dokončit výsadbu dvouletých rostlin
  • sázet lze i trvalky s dobrými kořeny
  • od poloviny října se vysazují keřové růže
  • ke konci října vysazujte opadavé dřeviny, hlavně ty kvetoucí brzy z jara
  • dokončete výsadbu tulipánů

    Na jaře se Vám rostliny odvděčí barevnou nádherou svých květů.

    eko, zo



     

    Kam s nimi?
    Tentokrát půjde o rostlinky. Málokomu se podaří shledat se po dovolené se všemi zelenými přáteli, v nejlepším případě to odnese jedna či dvě nejnáročnější kytičky, hloupé je, že to jsou většinou i ty nejdražší jak cenově, tak i co se obliby týká. Protože teď už nic nezachráníte, bude lepší myslet na to zase před dovolenou. Teď si spíš uvědomte, že nastává období s kratšími dny, bude v nich domácím rostlinám chybět dostatek světla. Jde-li to přesuneme je blíže oknu nebo přisvětlujeme umělým osvětlením, u oken však pozor na průvan. Také topení jim nedělá moc dobře, neuvařte je.

    Dalším problémkem bývá i do čeho je zasadit, aby jejich obal či květináč korespondoval s inteeriérem. Možností se nabízí dost od tradičních terakotových květináčů až po nádoby, které zdaleka nejsou ve své původní podobě určeny k vysazování květin. Co vynechte pokud možno vždy, jsou umělé hmoty, ve kterých květina nedýchá a často shnije, nehledě na estetický dojem.
    Obaly z hladké keramiky ve vhodných barvách se hodí do každého interiéru. Terakota, pískovec spíše ke klasickému a starožitnému nábytku. Kov zase do moderního interiéru.
    Jako netradiční obaly se hodí porcelánové šálky, misky-třeba polévkové, kovové kbelíky, koše na odpadky z kovu či proutí, mohou jimi být i dřevěné krabičky a šuplíky (ty se musí vyložit igelitem, aby nehnily), takový starý smaltovaný hrnec nebo konvička dokáží udělat také hodně ozdoby. Experimentům se kladou jen meze toho, aby do nich vysazená rostlina nestrádala, jinak popusťte uzdu fantazii.


    Představujeme:

    Po Janu Kaplickém představujeme designéra světového jména Marca Newsona.

    Australský světoběžník Marc Newson je univerzálním návrhářem, navrhne cokoliv, třeba i letadlo. Nejčastěji se ovšem zabývá navrhováním nábytku a drobných bytových doplňkú, dnes pro věhlasné firmy. Sedací nábytek si u něho obědnávají firmy jako Capellinni, Vitra, doplňky zase firma Allesi. Nejčastějším materiálem je umělá hmota a kov. Jeho design nesou i dopravní prostředky od kola přes auto, až po malé dopravní letadlo. Jak dopadla jeho spolupráce s Fordem, se dočtete v naší Technice. Exteriér i interiér letounu Vám přiblíží foto.
    Newson vystudoval College of the Arts v Sydney a některé jeho díla najdete v London´s Design Museu, Museu of Modern Arts v New Yorku, Musée des Arts Dekorations v Paříži či ve Vitra Design Museu.


    zo

    Malujeme ...

    Nejste-li přátelé tapet a máte radši vzdušné stěny, můžete je vylepšit v posledním prázdninovém týdnu. Při troše dobré organizace se to dá stihnout.

    Malování je poměrně jednoduchá záležitost a hlavně asi ta nejlevnější, pokud si vymalujeme sami.
    Seženete-li malíře, který nejen odvede dobrou práci, ale také po sobě kvalitně uklidí, stojí to za ty peníze. Přijde-li však "fachman" co všechno pocáká, všude rozdupe barvu a to jste ještě předtím museli sami vystěhovat a zakrýt nábytek, je rozhodně lepší se takových služeb pro příště vzdát a buď hledat lepší firmu nebo to prostě zkusit sami. Další bolístkou bývá, když chcete vymalovat jen část bytu nebo ho máte malý, v tom případě se Vám většinou nepodaří žádného malíře zlákat. "Jó, pani to se nám nevyplatí. Tak jedině, kdyby Vás bylo v baráku víc! Že, jó." Možná, že už jste si něco podobného vyslechli.
    Tak se nebojte a poďte to zkusit s námi.

    První fází je výběr odstínů
    Za prvé se rozhodujeme podle toho, zda je byt (místnost) světlý či zda tmavý a za druhé k jakému účelu slouží. Nemáte-li jistotu ve výběru nebo nechcete experimentovat, bílou nikdy nic nezkazíte. Ovšem také neozvláštníte, neproteplíte apod.
    Obecně platí, že do temnějších místností volíme barvy světlejší, chceme-li ji prosvětlit a opticky zvětšit. Tmavé tóny zase zúutulňují. Tóny žlutooranžové působí, jako by do místnosti svítilo slunce. To asi nejvíce chceme v obývacím pokoji. Jste-li zimomřiví, myslete na to i v koupelně, chladné barvy a kov navozují i pocit chladu a Vám tam bude zima dřív než se namočíte.
    V ložnici by měly být barvy tlumené, uklidňující, aby nás nerozptylovaly od spaní, takže žádná vášnivá červená apod. Na vyvolání takové dočasné atmosféry používáme osvětlení.
    V kuchyni se můžete klidně vyřádit, s ohledem na nábytek a ostatní místnosti. Prostě a dobře, aby byl byt jednotný. Ale nemusí to být pravidlem.
    V jídelně navozují teplé odstíny příjemnou atmosféru.
    Dětský pokoj je už složitější záležitost. U těch nejmenších by to měly být příjemné pastelové odstíny, které uklidňují, dítě snadněji usíná. Pro děti předškolního věku můžete volit barvy výraznější, veselé, protože k nim děti nejvíce inklinují. Mohou-li mít samostatnou ložničku mimo dětský pokoj, volíme opět jemnější uklidňující tóny.
    Pro školáky už se příliš výrazné barvy nechodí, protože rozptylují, nehledě na to, že v tomto věku roste obliba plakátů apod. a těm svědčí nějaký neutrální podklad. Tady ještě malé orodování za děti. Dovolte jim pověsit plakáty, kresby apod., nemusí tím ještě proděravět zeď. Dá se to řešit nástěnkou anebo zakoupit speciální lepidlo - je to taková hmota, která přidrží papír na stěně (něco jako žvýkačka) a při sundání se sloupne se stěny spolu s plakátem, nikde žádná díra. Pracujete-li doma místnost by měla mít opět povzbuzující atmosféru, kterou vykouzlíte pomocí světlejších, jemných odstínů. Někdy se doporučují i chladnější tóny, které prý neodvádějí mysl od práce. Tady si už každý musí vybrat podle svého naturelu a druhu práce. Je-li Vaše pracovna spíše ateliérem, měla by zůstat bílá, aby nedocházelo ke zkreslování barev na Vašich pracech, ať už jde o obrazy, dekorační předměty i práce spojené s textilem.
    Předsíň nebo hala se dá řešit obdobně, záleží i na tom, jestli má okno či nikoliv. I tady platí, že tmavé barvy ji ještě ztemní a zmenší, naopak světlé provzdušní, odstíny žluté a oranžové navodí pocit, že je osvětlena denním světlem.

    Stěny nemusí být jen jednobarevné, můžeme je ozvláštnit vytvořením "patiny", kterou docílíme tupováním, případně na ní můžeme nanést pomocí šablony nějaký motiv. Předpokládáte-li, že budete za rok malovat znovu nebo vůbec často rádi měníte celkový vzhled místnosti, zůstaňte u jednobarevných stěn a použijte k malování Primalex či podobné voduředitelných barvy, které příště stačí rozmýt a můžete začít nanášet nový nátěr. Tupování vyžaduje barvy většinou na olejové bázi, které se vsáknou do omítky a nezbývá než příště škrábat a škrábat, někdy to chce i novou omítku. Podobně je to s latexovými barvami, nejen že stěny špatně "dýchají" a často se na nich v kapičkách sráží pára, ale také na stěny nedáte žádný jiný nový nátěr, ten totiž doslova po latexu steče.

    Takže vyberte barvy a zítra si povíme, jak je dostat a udržet na stěně.

    zo


    Malujeme II.

    Barvu a druh nátěru stěn jste si už vybrali. A co dál?
    Nejdříve samozřejmě odklidíte nábytek, koberce, záclony, sundáte lustry. Těžší kusy nábytku, které zůstanou po malování na stejném místě, nemusíte odtahovat, pokud nechcete vysloveně čistě vymalovat celý byt. Takový nábytek stačí přikrýt, nejlépe se hodí speciální fólie, kterou koupíte v papírnictví, a kterou používají i profesionálové, dá se s ní pokrýt dobře i podlaha, takže jste ušetřeni většího znečištění.

    Pak musíte připravit stěny. Sundáte všechny hřebíčky a připínáčky, které se na stěnách nashromáždili z nejrůznějších důvodů. Háčky na obrazy, které se po malování vrátí na stěnu tam nechat můžete, ale hůř se Vám bude pracovat. Je-li stará malba popraskaná, nezbývá než ji oškrábat. Stěnu navlhčíte a špachtlí seškrábete - pohyb vedete od zdola nahoru, špachtle by měla jít ke stěně co nejmíň šikmo, abyste se nedostali až do omítky, na špachtli netlačte. Díry, opadanou omítku vyspravíte nejlépe sádrou. Rozdělávejte jen malé množství, snadno jak víte zasychá. Díru namočte vodou - pomocí štětce nebo rozprašovače, pak použijte sádru. Na spáry mezi panely a všude tam, kde se očekává, že zeď pracuje použijte silikonový tmel, který se prodává v jakési obří injekci. Je-li původní nátěr také proveden vodouředitelnými barvami stačí stěny rozmít vodou, použijete malířskou štětku nebo houbu.
    Je-li barva latexová apod., bude na ní držet jen barva stejného druhu, chcete-li jinou musíte stěny oškrábat.

    Co budete potřebovat k samotnému malování?
    Vyberte si:
    Primalex či jinou vodouřed. barvu k vnitřním nátěrům stěn nebo lazurovací olejové barvy pro tupované stěny. Tónovací barvy do Primalexu.

    V každém případě nádobu ve které budete barvu ředit a míchat. U Primalexu apod. cedník, gázu nebo něco podobného na přecezení barvy.
    Štafle, pevnou židli - záleží na výšce stropu.

    Nátěr můžete provést různými pomůckami:
    malířskou štětkou - pozor cáká a nezkušený malíř s ní snadno nadělá pověstné kocoury

    pumpičkou nebo stříkací pistolí - nástřik dobře kryje, ale i všechno okolo.

    malířským válečkem - to je asi nejvýhodnější způsob, také podle struktury či materiálu z něhož je váleček vyroben máte stěny hladké, strukturované - jen si vybrat. Když váleček po namočení do barvy správně otřete necáká, ve speciálních sadách jsou i přídavné tyče, takže dosáhnete ze země příp. ze stoličky i na strop. K válečku potřebujete namáčecí vaničku (prodává se spolu s válečkem).

    Dále mějte připraven malý štěteček na domalování v rozích a jiných špatně přístupných místech, hadřík na otření nechtěné barvy.

    Chcete-li mít stěny patinované, kromě speciální lazurovací barvy budete potřebovat houbu, hadřík, kartáč či igelitový pytlík - tím vším můžete rozrušovat (tupovat) základní nátěr.

    Malování:
    1. vodouředitelnou barvu rozmícháte, příp. přidáte tónovací barvu, část nalejete do namáčecí nádoby a dáte se do toho. Po zaschnutí je třeba nátěr zopakovat 1-2x.

    2. Při tupovaném nátěru nejdříve naneseme na stěnu základní nátěr, musíte pracovat rychle, barva zasychá rychleji než Primalex. Pak si vezmete mořskou houbu, zmačkaný hadřík či igel. pytlík nebo kartáč jemně přitiskujte na stěnu. Přebytečnou barvu z houby apod. občas setřete připraveným hadříkem. Na povrchu stěny se Vám vytvoří nepravidelná strukrura, střídání tmavší a světlejší stěny.

    V každém případě nezapomínejte nářadí neočištěné od barev, zaschne Vám na nich a nebudou k použití.

    Šťastnou ruku!

    Tapety? Hr na ně!

    V minulém článku jsme jme vám slíbili pár řádek o přípravě a lepení tapet. Tady jsou.

    Jestliže jste, zajisté po zralé úvaze zjistili, že musíte mít na stěnách tapety a nic jiného nezbývá nic jiného než se do toho pustit. Nejjednodušší radou jak na to je si pozvat odbornou firmu, která vám je nalepí. Nemáte-li potřebný obolus, nebo jste postiženi kutilskou mánií, budete potřebovat několik základních věcí. Především ony zmíněné tapety o těch jsme mluvili již minule, ale měli byste si již předem rozmyslet jaké tapety, jestli papírové látkové nebo některé z omyvatelných druhů, případně fototapetu. Při nákupu je dobré se podívat na značky, které jsou obvykle ke každé roli přibaleny. Z těch se dá poznat jestli jsou určeny k nalepení na sraz nebo se jednotlivé pásy mají překrývat, jestli jsou předem napuštěny lepidlem, ty je nutné pouze namočit a už se lepí a jiné chytré rady. Většinou jsou v prodejně vyvěšeny vysvětlivky k těmto značkám nebo by Vám je měl prodávající na požádání předložit.
    Při výpočtu množství si musíme připočíst nějakou rezervu na prostřih, ta závisí především na velikosti použitého vzorku, čím menší, tím jsou i zbytky kratší.
    Dále budeme potřebovat lepidlo, tady záleží především na materiálu ze kterého jsou tapety. V prodejně Vám poradí. Kartáč nebo váleček na uhlazení, méně vhodný je hadr. Nůžky, nožík, pravítko, metr, sádru na vyspravení podkladu, špachtli a štětku. Dobré je též si někde vypůjčit nebo si zhotovit tapetovací stůl, je to pohodlnější a čistší.

    A teď samotné lepící martýrium.
    Nejdřív si musíme prohlédnout povrch, na který budeme tapety lepit. Jsou-li na stěnách již staré tapety, je dobré je odstranit, předejdeme tím pozdějšímu zklamání, když se začnou odlupovat. Nejrychlejší způsob je použít elektrický odstraňovač starých tapet (např. BOSCH PTL1 asi 2.390,-Kč), který tapety párou navlhčí a jdou stáhnout. Nemáme-li jej, je dobré nejdříve povrch narušit, např. ocelovým kartáčem a pak je dostatečně namočit, asi po 15 minutách je můžeme za pomocí špachtle stáhnout.
    Potom je potřeba vyrovnat všechny nerovnosti sádrou nebo jinou stěrkovou hmotou. Jsou-li v omítce větší praskliny, lze je po vyškrábnutí a očištění zaplnit buď sádrou a přelepit např. sklotextilní páskou nebo použít trvale plastický silikonový tmel. Jestliže je povrch hladký vyzkoušíme ještě otřením rukou jestli je pevný a nezůstane nám na dlani zbytek nátěru apod. Jinou zkouškou je nalepit kousek lepicí pásky a pak jej prudce strhnout neměli by na pásce zůstat větší kousky zdi. Když podklad zkouškou neprojde, musíme jej natřít podkladovou barvou. Zdi i méně sají. Jestliže máme podklad připravený, můžeme se dát do lepení.

    Chcete-li tapetovat jenom stěny je potřeba si vyznačit výšku, kam až budou sahat. To nejlépe uděláte napnutým provázkem, který ovšem předem obarvíte práškovým pigmentem nebo kontrastní křídou (je hloupé si myslet, že bílou křídu uvidíte na bílé stěně), provázek uchopte uprostřed, mírně odtáhněte od zdi a pusťte, barvivo se otře o stěnu a máte perfektně rovnou čáru. Teď si naměřte délku pásu a tapetu ustřihněte. Nezapomeňte přidat 10-15 cm na sesazení vzorku. Tapetu položte na stůl zároveň s hranou, zamezíte znečištění plochy, natřete ji lepidlem a papírové tapety přehněte s obou stran do středu, aby se provlhčili. Nyní je čas si označit svislou čarou podle olovnice, kde začneme. Začínáme vždy od rohu (a ty nebývají vždy přesně rovné) směrem od převládajícího světla tj. od okna, aby nebyly spáry vidět. Přesně usazenou tapetu přitiskneme uprostřed a kartáčem nebo válečkem ji přitlačujeme nejdříve směrem nahoru a potom dolů a pak teprve do stran, tím vytlačíme zpod tapety všechen vzduch. Dole si přebývající konec označíme tužkou, odlepíme kousek od stěny a ostrými nůžkami odstřihneme. Pak konec přitlačíme zpátky válečkem. Další pás nalepíme vždy směrem od světla a dáváme pozor na sesazení vzoru a postupujeme tak dále až do samého vyčerpání (tapety, nás nebo stěn).
    Jestliže i přes všechnu obezřetnost máme někde na tapetě bouli, zjistíme si nejprve zdali pod ní není trezor nebo okno a opatrně ji uprostřed propíchneme a přitlačíme ze všech stran směrem ke vpichu, je-li již lepidlo zaschlé můžeme ho tam vpravit pomocí injekční stříkačky, pak začínáme přitlačovat samozřejmě od spodu.

    Nakonec jestliže jsme se rozhodli ukončit tapetu bordurou, tak ji přilepíme a máme hotovo. Jestiže však chcete lepit i strop, tak Vás lituji. Chce to tapetu nenechat příliš provlhčovat a máme-li pomocníka může nám tapetu přidržovat např. smetákem obaleným hadrem. Jestli jsme na to sami, navlhčíme rubovou stranu tapety vodou, stočíme ji a pás stropu natřeme lepidlem. Tapetu při lepení rozbalujeme a druhou rukou ji přitlačujeme kartáčem zase od středu ke krajům.

    No a pak nám nezbývá než se v první fázi kochat výsledkem toho, jak jsme "sakra šikovní" a v druhé fázi po týdnu zjistit, že za rohem v papírnictví mají tapetu, která by se nám k tomu nábytku hodila daleko, ale daleko líp.

    Tak dobrou noc.

    Tom


    Stěny a co s nimi!

    Náš seriál o úpravách domova jsme začali rovnou ode dveří, dnes by asi byla namístě kapitolka o oknech nebo podlaze, ale okna to už zase nebývá tak častá záležitost, jedině máte-li svůj dům, protože v činžáku nebo paneláku si nemužete vybírat tvar jaký by se vám líbil, maximálně zaměníte stará za nová, ať už dřevěná nebo plastová. Podlaha, to už je něco jiného. Podíváme se na ní někdy příště, protože prázdniny mají svůj zenit za sebou a vy byste měli rádi za sebou nejen úpravy bytu, ale i konečný úklid a spousta z Vás nebude brát rekonstrukci tak od "podlahy". Budeme pokračovat stěnami, jejich úprava je něco napůl mezi rekonstrukcí a úklidem. Možností je hned několik, můžete "jen" vymalovat, dále tapetovat, obkládat a nebo naopak zbavovat omítky na holé zdivo.

    Staré původní zdivo, ať už jsou to cihly nebo kámen působí velice pěkně a navozují starobylou atmosféru, kámen vyzařuje určitý chlad. Kombinovat s nimi můžeme buď nábytek starožitný, selský nebo moderní, čistých tvarů. Sektor, obytné stěny apod. budou v této kombinaci vypadat strašně!

    Malovat můžeme různými barvami a v různých tónech, použít můžeme i více barev, případně vzorků. O tom si povíme příště.

    Dnes něco o tapetách.
    Především několik tipů, jak si správně vybrat, čeho se vyvarovat. V jednom z předchozích článků jste si mohli přečíst, že k současným trendům v "oblékání" stěn, oken i nábytku patří florální a mořské motivy. Řídit se tím můžete i při výběru tapet. Řiďte se ale nejprve rozumem a pak teprve módními trendy.
    Máte-li byt světlý, můžete experimentovat, co oko ráčí. Nemáte-li takové štěstí můsíte s výběrem opatrněji nebo si z pokoje vytvoříte kobku. Tady to chce barvy světlé, navozující nejlépe slunečný den. Zůstat můžete u osvědčené bílé, v případě tapet to bude bílá nebo nějaký světlý barevný nádech s drobným vzorem nebo jen strukturální.

    Opět platí zásada k sektoru nebo modernímu nábytku nebudeme dávat rokokové kytičky ani gobelínové vzory. Tady se uplatní stejně dobře strukturální tapety nebo abstraktní vzorek, vybrat se dá i ze současné nabídky mořských motivů - různé mušličky apod. nebo florálních - listy, tráva, abstraktní květy.

    Samostatnou kapitolou jsou dětské pokoje, tam záleží především na věku a zálibách dítěte, barevnost může být větší. Hlavně pozor, aby nemusel Váš pubertální synek uléhat mezi luční květy, protože se to hodí k přírodnímu dřevu jeho nábytku apod. Volte buď abstraktní motivy nebo zvířecí či přírodní motivy - např. musličky. U malých dětí to budou nejspíš nějaké pohádkové postavičky či zvířátka, autíčka, mašinky apod.

    Počítejte také s obrazy, plakáty, fotografiemi, které chcete umístit na stěny.
    Velký obraz snese i větší vzorek, ale malý obrázek v drobném rámečku Vám tu zcela zanikne. Také by se Vám neměly prát motivy - starý gobelínový vzor na tapetě např. s kubistickým zátiším na obraze.

    Stejně to platí o vzorech na potazích čalouněného nábytku a na závěsech a záclonách. To vše by mělo harmonicky ladit s tapetami. Záclony a závěsy se dají poměrně dobře sladit, použít se dá i látka, jak na tapetování stěn, tak na závěsy, některé firmy je již vyrábí jako kolekce. Nábytek se Vám asi přečalouňovat chtít nebude, proto vycházejte z barev a vzorů jeho potahů. Nejlepší je máte-li potahy jednobarevné, pak je kombinace se závěsy a tapetami skoro nekonečná.

    Posuďte, co by se Vám hodilo z návrhů pro letošní rok od návrhářů a firem: Niny Campbell, Anny French, Monkwell a příště si povíme, jak připravit stěny a nalepit, aby držely.

    zo


    VSTUPTE!

    Minule se na stránkách o bydlení uklízelo, resp. čistily se skvrny na kobercích. Radit, jak pokračovat s úklidem by bylo nošením dříví do lesa. Utírání prachu, luxování a mytí oken nás zaměstnává příliš často, kdybychom čekali, až nám někdo poradí, jak na to, asi už by pomohla jediná rada - utéct!
    Zaměříme se proto na něco jiného.
    Budete-li chtít renovovat svůj byt či dům a bude-li to
    zgruntu, začněte hned od dveří.
    Vybrat vhodné dveře není zase tak jednoduché, kromě technických podmínek, by jste měli brát zřetel na to:
    1) kam dveře vedou
    2) jaký je okolní interiér a exteriér
    3) kolik prostoru máme při otvírání
    4) kdo je bude používat

    1) Půjde-li o dveře domovní, měly by být takové, aby zabránily vniknutí zlodějů, nejlépe bezpečnostní. Jde-li o tzv. francouzské dveře např. do zahrady, měly by být opatřeny bezpečnostní fólií, která zabrání i rozbití skla nebo by na nich měly být mříže.

    2) Při výběru dveří nesmíme zapomínat na interiér a exteriér domu-bytu. Do paneláku se nehodí rustikální těžké dveře, natož starožitné vyřezávané, naopak do starého domu nedáme techno. Měly by také korespondovat s ostatními venkovními a vnitřními dveřmi. Jdete-li v činžovním domě z patra do patra a na každém najdete několik druhů dvěří, navozuje to pocit, že se procházíte po chudinské čtvrti, kde každý použil, co našel.
    V interiéru samotném buď použijeme dveře jednoduché-neutrální nebo se řídíme nábytkem, k modernímu moderní ke starému nejlépe profilované. Máme-li hodnotný starožitný interiér nedáme si do něho dveře, které jsou jako staré, především ne plastové, tady lze použít jen masiv.

    3) Výběr záleží také na tom, kolik místa je na otevírání, případně kolik ho chceme ušetřit. Máme-li postačující zárubně nebudeme měnit i ty, ale pokusíme se sehnat dveře, které nám do nich budou pasovat, to ale omezuje možnosti, musí být podle pantů buď pravé nebo levé. Chceme-li ušetřit místo použijeme v interiéru dveře posuvné nebo skládací.

    4) Výběr by se měl řídit také tím, máme-li malé děti, v tom případě nejsou vhodné celoprosklené dveře, protože hrozí nebezpečí úrazu, když
    tak jedině opatřené bezpečnostní fólií nebo z velmi silného bezpečnostního skla.


    Ať žije velký úklid

    Prázdniny jsou ve většině domácností buď obdobím přestaveb nebo velkého úklidu. Důvod je prostý, děti jsou někde na táborech, u babičky atd. Obdobně je to i se sousedy, takže nám míň nadávají, že do něčeho bušíme, vrtáme. Když není stále zataženo, jako nyní, bývá déle vidět a větrání např. vymalovaného pokoje je také účinnější.

    Bude-li se u Vás letos jednat jen o úklid, přinášíme zde několik rad, jak do toho.

    Čištění koberců je někdy úplná věda. Celé to martýrium můžete přenechat odborníkovi s příslušným strojovým vybavením, ale čištění jednotlivých skvrn se občas stejně nevyhnete. Tady je pár tipů, jak na ty nejzarputilejší:

    Potřebovat budete: minci nebo nůž na seškrabávání, hadříky nebo houbu, piják nebo papírový ubrousek, kostky ledu, čistý benzín nebo terpentýn, odlakovač, prací prášek, peroxid vodíku, líh, ocet nebo citrón, vodu.

    ROZTOKY:
    roztok pracího prášku - prášek na praní vlny - 1 lžička prášku a 1 lžička octa nebo citron. šťávy na 1 litr vody

    octový roztok - 2 lžíce octa na 1 litr vody

    roztok peroxidu - peroxid:voda - 1:10

    roztok odbarvovače - odbarvovač:voda - 1:50

    SKVRNY:
    REZ - nejdříve na skvrnu použijeme rozpouštědlo - čistý benzín nebo terpentýn, navhčíme jím hadřík a pohybem vem od středu skvrny vytíráme, žádné krouživé pohyby. Potom použijeme roztok pracího prášku a nakonec na ustálení barvy koberce octový roztok.

    PLÍSEŇ - roztok pracího prášku, potom roztok peroxidu vodíku 1:10 (nepoužívat na vzorované např. perské koberce a na koberce sytých barev).

    SVÍČKA - zmrazíme přikládáním kostek ledu, lehce sloupneme nebo odškrábneme, potom dočistíme terpentýnem.

    ŽVÝKAČKA - zmrazíme ledem, seškrábneme.

    TRÁVA - vytřeme lihem.

    KREV - nejdříve zhruba očistíme studenou vodou, pak použijeme roztok odbarvovače.

    INKOUST - nejdříve použijeme teplou vodu, odsajeme pijákem nebo papír. ubrouskem, potom roztok prac. prášku.

    NÁPLN DO PROPISKY - nejdříve líh, potom roztok pracího prášku.

    DEHET - terpentýn, studená voda a nakonec roztok pracího prášku.

    SPÁLENÉ (ne propálené) MÍSTO - oškrabeme mincí nebo příborovým nožem, dočistíme roztokem peroxidu.

    LAK NA NEHTY - stejně jako na nehty i tady nejdříve odlakovač, nakonec č. benzín nebo terpentýn.

    ČOKOLÁDA - očistíme roztokem pracího prášku a pak lehce dočistíme čistým benzínem.

    KAKAO, KÁVA, ČAJ - nejdřív terpentýn nebo č. benzín, vytřeme studenou vodou a nakonec roztokem pracího prášku.

    ČERVENÉ VÍNO - čerstvou skvrnu posypeme solí nebo rozdrcenou křídou, po několika hodinách vyluxujeme, přečistíme teplou vodou a dokončíme roztokem odbarvovače.

    BÍLÉ VÍNO - na něj stačí roztok pracího prášku.

    ŠŤÁVA Z OVOCE - teplá voda, potom roztok pracího prášku.

    MÁSLO, TUKY, OLEJE, RTĚNKA - nejdříve terpentýn nebo č. benzín, potom roztok prac. prášku.

    Jestliže váš koberec skvrny přímo přitahuje, bude možná nejlepší použít impregnaci, která ho ochrání i na několik let, podle typu koberce a kvality nanesení.


    Letošní trendy v interiérech

    Máme tu léto (Samozřejmě nic objevného, ale nějak začít musím. Nehledě na to, že to, co předvádí počasí mě k utvrzení, že je skutečně léto rozhodně nestačí.), s ním spojené prázdniny (Taky nic nového.), které nám dospělým, rodičům především dávají dvě možnosti na výběr, často je kombinujeme a nestíháme nic. První možnost je užít si léta a dětí. Jedeme všichni někam na dovolenou, střídáme pobyt u moře s pobytem na chatě, s turistikou atd. Druhá možnost, vyženeme děti a dáme se do horečné přestavby rodinného hnízda. Pokud obě možnosti zkombinujeme, může se stát, že přelétáme z výstavby domova na stavbu domova druhého - chaty, chalupy.

    Povíme si tedy něco o nových trendech v zařizování interiérů, jak je letos vidí přední bytoví architekti a firmy zabývající se výrobou nábytku, textilu a interiérových doplňků.
    Nábytku vládnou buď přírodní materiály nebo chladný kov a sklo.
    Jednotlivé kusy jsou mobilní nebo poskytují více variant při použití.
    Čisté hladké linie, maximálně mírně zvlněné nebo zakulacené. Barvy jdou od lomené bílé, přes různé tóny šedivé, dál k pískové až pastelovou oranž, odtud k hnědým tónům. Solitérní nábytek je někdy výraznějších barev, aby oživil interiér a dodal mu lehkost, hravost. Hlavním mottem je jednoduchost a funkčnost, ze které přesto nevymizela elegance.
    Lehká křesílka nebo naopak větší sedačky, které umožňují různé nastavení opěradel, chassi longue vždy v kombinaci s odkladní plochou, pojízdné kontejnerky i prádelníky, stolky buď rozkládací nebo s rozčleněnou plochou.

     

    Osvětlovací tělesa korespondují s nábytkem. Tvarově jednoduché, spíše technicistní nebo naopak v ladných křivkách, působící romanticky. Nejčastějšími materiály jsou kov v kombinaci se sklem. Stačí si vybrat.

    Textil je letos zcela v duchu přírody, florální motivy, mořští živočichové, barvy i struktury. Nejčastěji se vyskytují různé tóny barev země, oblohy či mořské hladiny, využívá se struktury kůry, žilkování listů a kamenů. Květinové motivy se vyskytují jako velké vzory na méně výrazném podkladu, ať už jednobarevném nebo s drobným potiskem. Dále motivy listů, lastur, mořských koníků nebo jen zvlněné linky, připomínající vodní hladinu.

    Kaplický-dům pro J.K.Jednička je pořadové číslo dnešního vydání našeho deníku a jednička, světová, je i architekt Jan Kaplický, jehož dva obytné domy Vám dnes představíme.

    Návrh domu pro Josefa K. vznikl v r. 97, je projektován pro rodinu s dítětem. Stavba je částečně zapuštěná do terénu, osvětlení místností přichází stropem, je vyrobena z hliníku, autor zde použil technologii používanou především v leteckém průmyslu. Dům je rozdělen do dvou částí, rodičovské a dětské, tu lze v budoucnosti zcela oddělit. Jak se Vám líbí? Taky Vám připomíná ležícího dalmatina?

    Kaplický Hauer-King Druhým rodinným domem, je Hauer-King, postavený v r.94. Je zasazen mezi pozemky nesoucí georgiánské domy v památkové rezervaci Cannonbury v Anglii. Projekt domu, který bude schválen pro stavbu v takovéto oblasti, znamená pro každého architekta řadu omezení, že se je podařilo překonat, vidíte sami. Stavba se důsledně vyhnula vzrostlým stromům, a ty jí na oplátku zajišťují potřebné soukromí, jinak by se tato, z velké části skleněná stavba, stala nechtěným jevištěm pro zvědavé oči.

    Jan Kaplický se narodil v r.37 v Praze, vystudoval UMPRUM, v r.68 emigroval do Velké Británie. Založil firmu Future.

    Zajímavou knihu o architektuře vydává Galerie Peron, jedná se o monografii výtvarníka a dasignéra Bohuslava Horáka s názvem Design/Architektura.

články:
Zahrada v prosinci

Zahrada v listopadu

Zahrada v říjnu

Kam s nimi

Představujeme

Malujeme

Tapety? Hr na ně!

Stěny a co s nimi!

Vstupte

Velký úklid

Trendy v interiérech

Kaplický

Hlavní stránka Kaktus Kultura Relax Zvířata Technika Děti
redakční mail ©webmaster

* Kurzy * Last minute * Letenky * Kurzy akcie a burza * Reality a bydlení * Akcie * Rejstřík * Hotel Prague *