V blízké době se v této rubrice dočtete, zda je možné cestovat časem, jak jsou vědci s výzkumem o prodloužení lidského života, nebo snad i dosažení nesmrtelnosti, daleko, kdy poletíme ke hvězdám, kde se dá již dnes sehnat pozemek na Měsíce, nebo, pokud chcete, také na Marsu, dočtete se tu, zda je možné přenášet lidi stejně tak snadno jako ve Star Treku, dočtete se tu samozřejmě i o dalších a dalších tématech, které by vás mohli zajímat.

A o čem se zde dočtete již dnes? Jelikož čtete naše první číslo, které vyšlo v lednu 2000, chtěl bych zde shrnout dosavadní technický vývoj lidstva a jeho možný další rozvoj. Předem upozorňuji, že některé informace jsem čerpal z článků stejného zaměření, které jsem četl.

ROK 2000 A CO DÁL?

Nyní, kdy se chystá ke vstupu (ne, opravdu v tomto okamžiku nemám na mysli Evropskou unii) do nového tisíciletí. Mnozí vědci, a nejen oni, se zamýšlí, čeho lidstvo dosáhlo v nyní končícím tisíciletí a jaké nové obzory před ním otevře nové tisíciletí. Jak bude vypadat svět v roce 3000, to asi opravdu nikdo neví. Je to oopravdu tak těžké posoudit? Ano. A jak to?

Nejprve se zamysleme nad tím, jak vypadal svět v roce 1000. Na našem území se rozkládala Velkomoravská říše. Nebylo to tak dávno, co dva známý zvěrozvěstové na našem území zavedli staroslověnštinu. Jen vyvolení uměli číst a psát. Bible byla zakázána a vydávala se jen v latině. Prostý lid žil v chudobě. Evropu stíhaly hrozné hladomory. Svět neznal dosud střelný prach (v tomto okamžiku nevím, zda to tak bylo lepší nebo ne, protože lidé se uměli stejně dobře zabíjet i tím co měli). Tenkrát neznali dnešní pálenou cihlu ani beton. Prostý lid nikam neestoval, neměl čím. Jen šlechta cestovala nepohodlnými vozy tažených koňmi. Tak nějak to vypadalo již dávno předtím a dlouho potom. Teprve s příchodem prvních parních strojů někdy v osmnáctém století, se začala měnit tvář světa. Již v devatenáctém století se otevřela díky vlaku možnost cestovat i prostým lidem. A ke konci tohoto století lidstvo objevilo elektřinu. Počátek dvacátého století je nejen ve znamení politických změn ale i automobilismu a letectví. Ve dvacátém století se postupně vynalézají nové a nové stroje volně dostupné všem lidem. Lidé se učí používat automobili, letadla, rádia, telefony, televize a další vynálezy tohoto století. Teprve v tomto století se splnil lidstvu jeho odvěký sen, a to, první muž na světě letí mimo naší planetu a o několik let později se zase jiný muž dotýká povrchu Měsíce. Konec dvacátého století změnil tvář naší planety ještě více. Nyní si lidstvo již nedokáže představit život bez počítačů, mobilních telefonů, internetu, kuchyňských robotů, mikrovlných trub a takto bychom mohli ještě dlouho pokračovat. Jak to tedy shrnout? Až do průmyslové revoluce se na Zemi moc nedělo. A ani potom se pro mnoho lidí moc nezměnilo. Teprve konec devatenáctého století začal měnit životy většiny lidí na světě. A ve dvacátém století se vývoj natolik zrychlil, že mnozí z lidí, kteří žili na začátku tohoto století, by nemohli uvěřit tomu, že to, co mi nyní běžně používáme, je vůbec možné vyrobit. S tím souvisí otázka, jak si spisovatelé science fiction představovali rok 2000?

ROK 2000 VE SCIENCE FICTION LITERATUŘE

Podle polského spisovatel Stanislawa Lema v roce 1951 měla situace v roce 2003 vypadat takto:

Ten rok mělo být dokončeno zavlažení Afriky, měly vznikat atomové elektrárny a místo lidí měly v továrnách pracovat automaty, lidstvo mělo znát fotochemický transmutátor, v němž měla slunbeční energii přeměňovat kysličník uhličitý a vodu na cukr (stejný proces se odehrává v rostlinách). Zbraně již neměly ve službách komunismu sloužit k vraždění, ale k přebudovávání světa. Lidstvo také mělo ovládat řízení počasí a v roce 2004 měl být odstraněn mráz ze Země a Anterktida a Grónsko měly být lidstvem zbaveny sněhových pokrývek.

O sedmnáct let později Arthur C. Clark psal o roku 2001 ve svém románu 2001: Vesmírná odysea. Porodnost na Zemi byla kontrolována a omezována, počet obyvatel Země již dovršil šest miliard, třetina z nich žila v Číně. V některých autoritativních státech byly vydány zákony omezující počet dětí v rodině. Důsledkem přelidnění byl nedostatek potravin na celém světě a do patnácti let byl předpovídán všeobecný hladomor. - nepřipomíná vám to něco?

V roce 1930 psal český spisovatel J. O. Parma o prvním letu do vesmíru. Jelikož jsem hrdý, že jsem Čech, budu část citovat:

Československé legie, v jejichž řadách stál i náš Horáček, ukázaly světu znovu československou statečnost, český duch a česká práce dobývala nám po desetiletí uznání světa, takže přes nepřízeň poměrů a útlak dobysvět musel s úžasem uznat: Ten národ žije, navzdory všem jeho nepřátelům.

O počítačích psal již v roce 1863 Jules Verne ve svém románu Paříž ve 20. století. Počítač v této knize byl bankovním a podobal se velkým piánům. Po zmáčknutí jeho klapek se objevovaly součty, zůstatky, výnosy, vocienty a další výpočty.

Dalším počítačem byl počítač HAL 9000 v románu Arthura C. Clarka 2001: Vesmírná odysea

Za zakladatele moderního žánru science fiction literatury kyberpunku je považován William Gibson, který si jako první všimnul v osmdesátých letech rozmachu počítačů.

Vladimír Babula si představoval život v roce 2000 ve svém románu Signály z vesmíru takto: V Moskva se změnila v město, kde domy byly vysoké a vypadaly jako paláce. Na jejich střechách přistávaly vrtulníky obyvatel domu. Mezi domy nebyly ulice, nýbrž jen parky, protože lidé jako dopravdí prostředek používali jen vrtulníky.

Američané Frederik Pohl a Cyril Kornbluth v románu Obchodníci s vesmírem předpověděli milně, což je opravdu škoda, pěnu, která sloužila místo holících strojků. Stačilo ji jen nastříkat na vousy a ty byly hned pryč.

Američan Ray Bradbury popisuje v roce 1950 v cyklu příběhů nazvanýchMarťanská kronika samotné osídlení Marsu v roce 1999. V roce 2003 nastává masový exodus černochů na Mars (nebo snad českých Rómů?). A konečně v roce 2005 Země zanikne a přežijí jen ti na Marsu.

PO ROCE 2000

Co nás čeká v prvním desetiletí nového tisíciletí? Předpokládám, že lidstvo nezblbne a nezničí se v nějaké atomové válce, a že nám žádný asteroid z kosmu na hlavu nespadne. V tom případě se máme na co těšit.

K dopravě sice i nadále budeme používat automobily, přesto to už nebudou automobily takové, jaké je známe dnes. Jak to? První vlašťovkou by měl být nový Opel Omega, který by měl jako nadstandartní výbavu obsahovat display s přístupem na internet a k vaší osobní e-mailové schránce. Během následujících deseti let by se v autech měly objevit nejen počítače s přístupem na internet, ale také televize. V noci se vám na čelním skle bude výhled z vozu objevovat takový, jaký byste ho viděli za bílého dne. Spotřeba aut značně poklesne a přibudou další bezpečnostní prvky. Do betonu dálnic se budou přídávat uhlíková vlákna, která bezpečně povedou vaše auto bezpečně po dálnici, aniž byste se museli věnovat řízení. Místo toho bude moct například surfovat na internetu a číst si denní zprávy, nebo například náš časopis, pokud bude v té době ještě vycházet. Já tedy doufám, že ano.

Samozřejmě, že se nezmění jenom auta, ale například mobilní telefony. Prostřednictvím nich budete taktéž moci surfovat na internetu, stahovat MP3 a ukládat je na disk obsažený v telefony, budete moci poslouchat rádio, nebo koukat na televizi. Toho, s nímž budete mluvit, budete nejen slyšet ale i vidět. Budete si moci vytvářet nové ikonky do svého telefony, nebo zvuky. Budete přes něj moci řídit celou svou domácnost. Například přepínat televizi, vydat příkaz ppračce k vyprání přichystané várky prádla, komunikovat s ledničkou o tom, co vám v ní chybí a co máte tedy dokoupit, budete samozřejmě moci komunikovat s vaším počítačem a dělat spoustu dalších věcí, které vám usnadní život. Rozlišení displaye telefonu se zvýší a umožní tak vstup počítačových her do tohoto odvětví, takže už nebude problém pařit při čekání u zubaře na vašem mobilním telefonu například Dooma v 3D grafice. No řekněte, nečekají nás hezké časy?

A co počítače? Jak budou vypadat ony? Zda vyhraje Netscape Communicator nebo MS Internet Explorer to opravdu nevím a zda převládne na internetových serverech Windows nebo Linux, to také nevím. Každopádně je jisté, že počítače budeme využívat v ještě větší míře než dnes. Desktopy se dají postupně na ústup a nahradí je síťové počítače. Internet se stane levnou záležitostí, takže nebude problém být neustále připojen k internetu. Každý provider bude nabízet nejen připojení k internetu s e-mailovou schránkou a místem pro vaše webové prezentace, ale také síťový disk pro váš síťový počítač. Zmizí tedy pevné disky a jiný hardware opravdu z domácností? Nemyslím si, protože má přijít éra přenosných počítačů, i když i ty budou připojeny k internetu pomocí satelitů. A co monitory? Ty co máme doma dnes, z našich stolů zmizí. Nahradí je ploché monitory, a později zobrazovací fólie.

A kdy poletíme na Mars? Reálná vyhlídka je někdy v druhém desetiletí 21. století.

A co jiné odvětví lidské činnosti? Co kdybychom se raději nechali překvapit? Že už jste nedočkavý? Nebojte, my vás tak dlouho čekat nenecháme, protože v této rubrice budou pravidelně vycházet články zabívající se tímto problémem, jak jste se již mohli dočíst na začátku tohoto článku.

Petr Mašek