Navrat na hlavni stranu

Zmena kodovani
chcete-li si nas ulozit do slozky oblibene, stisknete CTRL+D
RUBRIKY:
Kaktus
Kultura
Slovnicek
Relax
Zvirata
Bydleni
Technika
Deti

Archiv
ODKAZY:
rbotics web
ins. Indiana
robotics lab
Arick
space robotics
TECHNIKA

VI. cast - Vyvoj lidstva v budoucnosti

Vzdelani a vychova ve 3. tisicileti.

Je zrejme, ze povinna skolni dochazka bude stale samozrejmosti. Vzhledem k delce zivota vsak zakladni vzdelavani potrva delsi dobu. Vsichni obyvatele budou mit zakladni vzdelani na vyssi vseobecne urovni, vzhledem k neustale rostoucimu mnozstvi informaci. Kazdy se vsak bude moci brzy specializovat ve zvolenem oboru. Nebudou zadne prijimaci zkousky a omezeni poctu studentu. Ostatne vetsina vyuky (mimo praktickou cast a nutne laboratorni prace) bude probihat doma v byte studentu za pomoci jeho pocitace, ktery bude po dobu vyuky spojen s ucitelem, kterym bude velmi casto take prislusne naprogramovany pocitac. Veskere zkousky probihaji formou testu, ktere budou vyhodnocovany zcela objektivne prislusnym programem a v pripade neuspechu musi student absolvovat dalsi lekce vyuky. Tempo vyuky si tak bude moci kazdy volit sam, podle svych schopnosti. Misto do trid, budou deti rozdeleni do vedomostnich skupin. Pochopitelne je take mozne, aby student studoval naraz vice oboru. Prospech nebude hodnocen zadnymi znamkami nebo posudky, pro zvladnuti jistych odbornych profesi bude vsak vyzadovano slozeni zkusebnich testu a praktickych zkousek, ktere budou povinnou soucasti vyuky, takze student je musi absolvovat. Nevyhovi-li musi se potrebne znalosti doucit a testy opakovat tak dlouho, az je uspesne splni.
Po ukonceni studia si absolvent bude moci vybrat z aktualni nabidky volnych mist. Protoze bude obvykle vzdelan ve vice oborech, budou moznosti uplatneni velmi pestre. Pracovnich prilezitosti bude dostatek, protoze pri dvouhodinove pracovni dobe se na jednom miste vystrida za den nekolik pracovniku. Hodinova mzda nebude jiz existovat, protoze produkce bude uspokojovat potreby vsech. Nikdo nebude mit strach, ze nebude mit praci, protoze prislusne instituce budou stav pracovnich mist regulovat dle volne kapacity pracovniku. V pripade dostatecne produkce a prebytku pracovnich sil bude bud snizena pracovni povinnost nebo budou lide moci delat cokoli, dle sveho prani – studovat, cestovat apod. Vetsina jich vsak bude pracovat na verejne prospesnych pracich, zejmena v ekologicke oblasti, napr. na likvidaci starych ulozist odpadku, zalesnovani, vysadbe sadu apod. S pokrokem techniky a vyssi automatizaci vyroby bude pocet pracovnich mist ve vyrobe stale snizovan.
Mozna namitnete, co se stane, kdyby nekdo pracovat nechtel. Takovy clovek nebude temer existovat, protoze vsichni budou od mladi vychovavani k tomu, ze prace pro spolecnost je zakladni a hlavni povinnosti kazdeho cloveka. Nebude-li presto nekdo chtit pracovat, dostane zakladni zivotni potreby (ubytovani, jidlo, osaceni), ale jeho ostatni individualni prani v oblasti kultury, sportu, cestovani a rekreace budou docasne omezeny po dobu jeho pracovni absence. Vzhledem k tomu, ze socialni prostredi bude ve vsech rodinach zhruba stejne, podari se jiz v mladi u deti odstranit radu zapornych vlastnosti a zvyku, ktere jsou dosud v tridne a majetkove rozdelene spolecnosti bezne. Deti tento rovnocenny system budou chapat jako zcela prirozeny a nezatouzi po zadnych vyhodach a privilegiich. Vychova bude navic kontrolovana a ovlivnovana za pomoci specialistu, takze se vcas podari odstranovat pripadne nedostatky. Svou roli zde sehraje i vyssi prumerna inteligence, bez vetsich rozdilu. Vetsinou se vsechny telesne i dusevni vady podari odstranit jeste pred narozenim, diky nove geneticke technologii prenatalni mediciny.
Protoze plati pravidlo, ze kulturu naroda lze posuzovat podle jeho vzdelani, bude v zajmu vlad, aby vzdelavaci system a znalosti obcanu byly na co nejvyssi urovni. S tim zatim ostre kontrastuje soucasny stav, kdy si znalosti obcanu mozna neustale proveruje nejaka tajna instituce za pomoci televiznich kvizu a soutezi. Vysledek vypada zatim tak, ze asi 90 % obyvatel ma zcela nedostatecne zakladni znalosti beznych pojmu. Mame tedy co dohanet, abychom se v pristim stoleti uplatnili.

Nase civilizace je prave nyni na rozcesti, kdy dozniva a brzy skonci materialisticka civilizace, zalozena na majetku a neustalem boji nejruznejsich scestnych ideologii, nabozenstvi, tridnich a etnickych skupin, prumyslovych a vojenskych lobby atd. Prechod do ”noveho veku” bude pro mnohe velmi bolestny, nebot budou muset zcela zmenit svoji stupnici hodnot. Musim konstatovat, ze dosavadni vychovny system je zatim velmi nedokonaly. V cem jsou jeho hlavni nedostatky?

Prvni a nejvetsi chybou systemu je odlouceni deti od matek v utlem veku. System jesli a skolek byl zcela spatny a tyto instituce v budoucnosti temer zaniknou. U mensich deti bude zcela dodrzovana Komenskeho zasada “Skola hrou”. Pochopitelne, ze hry budou vybirany a vytvareny odborniky - pedagogy. Musime take konstatovat, ze zadna hra nebude podporovat agresivni povahu nebot ve hrach nebudou nepouzivany jakekoli formy zbrani a boje. Vyroba hracek – zbrani bude zcela zakazana a rovnez pocitacove hry tohoto typu nebudou existovat. Od pocatku vyuky bude peclive zvolen vyber predmetu vyuky. Pochopitelne se ihned zacne s vyukou jazyku, a to hned dvou – materskeho a celoplanetarniho. Zda se vlady dohodnou na anglictine, Esperantu nebo jinem umelem jazyku neni dosud zrejme. Oba jazyky deti hned budou moci vyuzivat prakticky. Obvykle po 5-ti letech vyuky nastane jiz specializace ucebnich planu a deti si sami zvoli obor, ve kterem chteji ziskat hlubsi znalosti. Prohlubovani vseobecneho vzdelani ve vsech predmetech, jako je tomu napr. u nasich gymnazii bude minulosti, zakladni znalosti vsak budou pozadovany u vsech deti stejne. Vzdelavaci system vezme v uvahu rozdilne predpoklady pro studium u kazdeho jednotlivce a nebude nutit zaky ucit se to, co nebudou nezbytne potrebovat nebo co je nebavi. Jako nezbytna soucast vzdelani bude kladen duraz na moralni a mravni zasady a znalost vsech zakladnich zakonu a pravidel zivota spolecnosti.
Na stupni vzdelani, ktery odpovida soucasne vysoke skole se jiz zaci budou pripravovat prevazne individualnim studiem, za pomoci ucitelu, kteri budou spise konzultanty pri stale samostatnejsi praci a studiu. Studenti budou obvykle vysilani k plneni praktickych ukolu, kdy se musi samostatne rozhodovat a resit neobvykle situace. Studium bude obvykle zakonceno splnenim samostatneho ukolu, podobne jako u disertacni prace, ale bude zde mnohem vetsi duraz kladen na praxi. Absolventi tak budou schopni ihned po ukonceni studia plnit samostatne pozadovane ukoly a doba ”zauceni” temer odpadne.
Prakticky vsichni obyvatele v blizke budoucnosti se budou vzdelavat permanentne, za pomoci vzdelavacich programu, rozsirovanych po pocitacovych sitich. Touha po vzdelani bude zcela samozrejma a bude patrit k zakladnimu vyuziti volneho casu. Na kolik % se tyto prognozy splni? Nechejte se prekvapit.

clanek zaslal Mgr. J. Pavlik
Priste VII. dil - Prumysl a pracovni podminky ve 3. tisicileti.


V. cast - Vyvoj lidstva v budoucnosti

Rodina a bydleni ve 3. tisicileti

Muzeme si troufat odhadnout, jak bude vypadat spolecnost v novem tisicileti? Temito uvahami se zabyvala cela rada filosofu, prognostiku, politiku a sociologu. Vysledky jsou velmi odlisne a pokud se podivame na starsi prognozy a nynejsi skutecnost, temer nikdy se vysledky neshoduji. Civilizovana spolecnost povazuje rodinu - zivot v parech, spolecne s detmi za zakladni clanek. Presto vsak existuje cela rada zemi, kde ke vseobecne spokojenosti je mozne mnohozenstvi ci mnohomuzstvi. Tato alternativa vyplyva z dlouholete tradice, podlozene potrebami techto spolecenstvi. Bohaty pasa ekonomicky zajistil vice zen, krasne zeny mely hodne sluhu…. Partnersky vztah by ovsem mel byt dobrovolny a zalozen na citove vazbe partneru. Dokonce zde mohou fungovat i tradicni rodicovske vztahy – matka je vzdy jen jedna a otec rovnez, pouze to nesmi zapirat. I kdyz je problematicke prirovnavat lidi ke zviratum, zde jsou mnohacetne vztahy u nekterych druhu zcela obvykle. Uvedomte si, ze clovek se sam odlisil od zvirete jen tim, ze se prohlasil za nejinteligentnejsiho tvora, co si vsak o tom mysli zvirata, bohuzel nevime. Ve vetsine zapadnich statu je institut manzelstvi a rodicovstvi zakotven v zakonech o rodine, svatebni obrady institucionalizovany a vse se chape jako spolecenska zvyklost. Dnesni mlada generace se vsak na instituci manzelstvi diva zcela jinak a napr. ve Svedsku zije az 50% paru ve volnych vztazich, vcetne deti. Povinnosti, ktere uklada rodicum zakon se vsak nikdo nezrika, v ojedinelych pripadech se postara spolecnost. I ve volnem partnerstvi existuji dozivotni citove vztahy rodicu a deti, i kdyz po osamostatneni ziji deti obvykle zvlast. Neexistuji zde totiz vetsinou problemy se ziskanim bydleni. V nasich pomerech je to prave problem bydleni, ktery musi partneri obvykle resit. Mlady par nema obvykle nasporen 1 – 2 miliony na zakoupeni bytu a hypotecni uvery jsou velmi riskantni, hrozi-li ztrata zamestnani. Mimoto po zaplaceni splatek rodina zivori na zivotnim minimu.
Jake tendence jsou tedy zadouci a predpokladane ve 3. tisicileti? Extrapolaci dosavadniho vyvoje lze predpokladat, ze institut manzelstvi bude nahrazen partnerskymi smlouvami, urcujicimi prava a povinnosti partneru k sobe navzajem a ke svym potomkum. K volnejsim vztahum prispeje i ekonomicka nezavislost partneru na sobe a nevazanost na bydleni a praci. Na zaklade lidskych prav nelze zakonem stanovovat jakekoli podminky pro partnerske vztahy, rozhodujici je pouze uzitek pro jedince i spolecnost. Dodrzovani zasad je pochopitelne pouze zalezitosti moralky a duchovni vyspelosti partneru. Nynejsi slozite pribuzenske vztahy mezi generacemi, sourozenci, manzeli a pribuznymi z druhe strany budou nahrazeny pojmem ”velka rodina”, jejimiz prislusniky jsou vsichni lide. Pomoc opustenym detem a lidem bude hodnocena jako nejzasluznejsi spolecensky cin. Uvedomujete si, jaky problem dnes predstavuji stari, osamoceni a bezmocni lide, sirotci a deti z rozpadlych rodin? Budete-li potrebovat chuvu pro vnoucata, proste si vyberete nejakou opustenou babicku. Chybi vam spolecnost? Spojite se s jinou rodinou a budete si vzajemne pomahat. Tyto myslenky nejsou utopicke, ale jsou prakticky realizovany v domorodych spolecenstvich, ktera nazyvame ”primitivni”. Neni tomu u nas prave naopak? Nesnazime se zakony omezit prirozene lidske potreby a touhy? Ve vyspelych statech smeruje nyni bydleni k decentralizaci, kdo si to muze dovolit, bydli na venkove a dojizdi za praci i 100 km denne. Bydleni blizko prirody je nejen modou, ale i zdravejsi, nez zivot ve mestech zahlcenych exhalacemi, hlukem a odpadky. Idealni by byla pochopitelne nezavislost na pracovisti a je zrejme, ze vetsinu administrativnich a duchovnich cinnosti bude mozne vykonavat z domu, za pomoci pocitace a Internetu. Sam autor se priznava, ze tento zpusob sam praktikuje, pokud to ovsem jde.
Vystavba stale vetsich mest v poslednich 50-ti letech prinesla pouze same problemy. Nejsou to jen exhalace, domovni odpad, problemy s parkovanim nezbytnych automobilu, ale i primestske ctvrti chudiny, prizivujici se na odpadcich (u nas se zatim bohudik temer nevyskytuji). Dostupnost zamestnani, kultury, obchodu a bydleni v najemnych bytech je jen relativni vyhodou, protoze zivotni podminky a prostredi pusobi vetsinou negativne na zdravotni stav velkomestskych obyvatel. Zasobovani obrovskeho mnozstvi bytu pitnou vodou, elektrinou, plynem a teplem si vyzaduje stale vyssi naklady, cena pozemku je vysoka, takze zivotni naklady ve mestech neustale rostou. Problemy jsou i s odvozem pevneho domovniho odpadu a kanalizaci, protoze dosavadni cisticky vod jiz kapacitne nestaci. Mnohem ekologictejsi se zda bydleni na vesnici, kde odpadni voda bude likvidovana v individualnich cistickach, kde za pomoci mikroorganismu vychazi do prirody temer cista voda a zbytek slouzi jako hnojivo na zahradku.
Lze predpokladat, ze v budoucnosti bude omezena zemedelska velkovyroba, vzhledem k poklesu poptavky zejmena po masnych produktech a vetsina obyvatel vesnic se bude sama zasobovat zeleninou, protoze lide budou mit mnohem vice volneho casu. Kazdy domek bude mit k dispozici dostatecnou pestebni plochu a sad, kde si rodina vypestuje ovoce a zeleninu pro vlastni spotrebu. Chov domacich zvirat prakticky nebude existovat, nebot lide budou vetsinou vegetariany nebo potraviny podobne masu budou ziskavany z rostlin, jako napr. “sojove maso”. Vetsina obydli bude rozmerove unifikovana, takze nebude problem menit bydliste dle potreb a prani obyvatel. Nikdo si s sebou nevezme nic krome osobnich potreb. V novem obydli si kazdy upravi detaily podle sveho prani. Tento zpusob stehovani je jiz dnes bezny napr. v Americe, kde se domy prodavaji casto s uplnym zarizenim. Vyvoj spolecnosti a uvedomeni obyvatel bude takove, ze nikdo nebude chtit stale nove a nove veci. Kazdy vsak bude touzit po novych znalostech, vsichni prakticky po cely zivot neustale studuji nove a nove obory, dle svych zajmu. Informace cerpaji z databazi, nebot kazdy jiz bude mit svuj osobni pocitac, ktery bude napojen na multimedialni sit. Pocitac tak bude slouzit jako videotelefon, televize, radio, k objednavani zbozi, vlastni praci atd. V teto podobe jiz muzete uzivat pocitace i my. Dostatek volneho casu prispeje k tesnejsimu souziti rodin, kdy rodice budou moci venovat detem mnohem vice casu. Vychova v rodine je totiz zakladem moralnich vlastnosti deti. Pokud na deti pusobi ”ulice”, vyherni automaty, akcni serialy v televizi, drogy, heavymetalova hudba a jine ”dabelske vlivy”, nelze se divit narustu kriminality mladeze. Nezda se vam, ze dostatek pece rodicu, pochopitelne dostatecne uvedomelych, by vsechny negativni vlivy mohl odstranit?

clanek zaslal Mgr. J. Pavlik
Priste VI. dil - Vzdelani a vychova ve 3. tisicileti.


II.cast. Hrozi nam klimaticke zmeny ?

Jake jsou tedy predpovedi Americke narodni akademie ved?

Snizeni koncentrace ozonu a zvyseni koncentrace kyslicniku uhliciteho zpusobi otepleni zemskeho povrchu az o 5 stupnu. Dusledkem bude zvysene vyparovani oceanu, tani ledovcu, zvyseni mnozstvi srazek a z toho plynouci zaplavy. Zvysena teplota v letnim obdobi (ozonova dira) zpusobi sucho v rovnikovem pasmu a oproti tomu zvyseni srazek v mirnem pasmu, tedy vesmes jevy, ktere jiz nyni pozorujeme. Nedokazeme bohuzel predpovedet, jak se zmeni smery morskych proudu, coz bude mit vliv i na rybolov a jak se zmeny projevi na vegetaci. Nektere vlivy mohou pusobit pozitivne, jine negativne. Rozhodujici vsak bude vliv na pestovani zemedelskych plodin, kde rozhoduje nejen plocha vhodne orne pudy, ale cela rada dalsich vlivu (teplota, srazky, skodliviny v ovzdusi). S potravinovymi zdroji opet souvisi migrace obyvatel, pripadne hladomor v nekterych oblastech. Kazda migrace prinasi problemy do imigracnich zemi vedouci k nacionalismu, rasismu a etnickym valkam.
Zmeny teploty budou pusobit nepochybne i na zdravi lidi, zejmena deti, starych a nemocnych osob. Vysoke teploty pretezuji termoregulacni system, coz muze vest az k umrti, jak bylo statisticky dolozeno pri vlnach veder v USA i jinde. Presahne-li teplota 33 stupnu, vzrusta pocet umrti az 6x oproti prumeru. Vetsina umrti se tyka starsich lidi, kde se jiz organismus nedokaze prizpusobit extremnim zmenam teplot. Zmena klimatu muze prinest i rozsireni tropickych chorob (malarie, parazitarni nemoci) do mirneho pasma.
Existuje jeste vubec nejaka cesta, jak muzeme zabranit klimaticke globalni katastrofe? Urcite ano, ale to by musely vsechny vyspele narody prijmout tvrde podminky k omezeni vsech skodlivin a okamzite prestat se vsemi cinnostmi, ktere poskozuji zakladni zemske ekosystemy - myceni destnych pralesu, vypousteni a uskladnovani odpadu v mori, rozvoj motorismu a letectvi, omezeni vyroby zeleza a zejmena by bylo nutne uplne zastavit populacni explozi, kde zvysujici se naroky novych obyvatel jsou hlavni pricinou expanze prumyslu. Jednoduse receno - vyvoj je nutne obratit zpet! I kdyz se Vam to nebude libit, skutecne neni jina cesta k trvale udrzitelnemu zivotu na Zemi.
Idealni pocet obyvatel, asi 600 milionu, byl na Zemi nekdy v 17. stoleti. Pak nastal zlom v podobe Velke francouzske revoluce a prumyslove revoluce a zejmena nastupem kapitalismu doslo k tomu, ze civilizace se vydala na cestu do pekla. Jsou zde i nazory, ze postaci pozastavit skodlive emise na dnesni urovni, coz je ovsem zasadni omyl! Budeme-li chtit dosahnout zlepseni stavu, bude nutne veskere skodlive emise postupne snizit az na uroven pred 300 lety - tedy prakticky na nulu. Jaka je vsak skutecna situace? Rozvojove a mene vyspele zeme odmitaji o skodlivinach jednat a nejvyspelejsi staty se zavazaly pouze k udrzeni soucasne vyse emisi. Napr. Ukrajina produkuje 8x vice emisi, nez cele Spojene staty americke. Pro nektere politiky je ekologie stale jen tou "tresnickou na dortu". Uplnou ekologickou pohromu vsak predstavuje filosofie spotrebni spolecnosti - vyroba predmetu na kratkodobe pouziti ci jedno pouziti, aby si spotrebitel byl nucen neustale kupovat nove vyrobky. Tato zcestna filosofie, prinasejici zisk jen hrstce majitelu firem, zpusobuje vytvareni celych hor odpadku, ktere v nejlepsim pripade mizi pod vrstvou horniny, pokud ne v mori. Plati zde prima umernost: cim vyspelejsi spolecnost, tim vice odpadku na jednoho obyvatele. I kdyz se vkladaji nemale prostredky do budovani modernich spaloven odpadku, jejich vychvalovany prinos jako zdroje tepla pro sidliste je zanedbatelny, nastava zde pouze transformace hory prvotni suroviny na plynne produkty obsahujici dioxyn, arzen, kadmium, chrom, kobalt olovo a jine prvky, ktere se rozsiri do sirokeho dalekeho okoli (po smeru vetru).
Co je pricinou vsech techto negativnich vlivu? Odpoved je velmi jednoducha - je to soucasna ekonomika - snaha o dosazeni zisku za kazdou cenu. Penize vladnou svetem a penize rozhoduji o tom, jak se chovame. Neni na svete vetsi zlo, nez premena vsech hodnot na penize. Mnoho veci se totiz neda penezi vyjadrit. Vykacime-li napr. tropicky prales, na strane vynosu mame hodnotu prodaneho dreva, na strane nakladu pak prostredky na stroje, mzdy a rezijni naklady. Zcela zde chybi skutecna uzitna hodnota pralesa, jako regulatoru kolobehu vody a CO2, jako zdroje potravy, jako zivotniho prostredi pro mnoho uzitecnych zvirat atd. Kdybychom i tyto hodnoty dokazali ocenit penezi, nikdy by nemohla byt tato tezba ekonomicky efektivni. V nasich kalkulacich postradame obvykle ten nepojmenovany prvek uzitecnosti ci skodlivosti pro zivotni prostredi. Primo katastroficky vliv zde ma ukazatel zvysovani hrubeho domaciho produktu - zde muzeme dat primo i rovnitko pro zvysovani odpadu a drancovani prirodnich zdroju.
Budouci vyvoj bude primo umerny chovani lidstva.
Priroda nam zatim naznacuje, ze neco neni v poradku. Tyto naznaky jsme zazili jiz nekolikrat pri neocekavanych povodnich. V primorskych oblastech se zmeny projevuji mnohem vyrazneji - hurikany, zaplavy a zemetreseni jsou takrka na dennim poradku. Neverite? Vezmete si noviny za cely rok a pozorne ctete. Priroda nam naznacuje, ze bychom meli neco zmenit, ale zatim nas k tomu nijak vyrazne nenuti. Je-li Vam vsak znamo, jakou obrovskou energii predstavuji meteorologicke jevy, musite pripustit, ze porucit vetru, desti zatim nelze. Naopak priroda si tu s nam muze delat co chce, poklud ma take svobodnou vuli. Je-li teorie o matce Zemi - Gaie spravna, nezbyva nez pripustit, ze Zeme se dokaze proti neprijemnemu parazitu, jako je lidstvo, branit. Vzdyt to neni nic neobvykleho. V kazdem spolecenstvi ma nadeji bud zivot v symbioze, kde jednotlive druhy jsou vzajemne uzitecne nebo dojde k zaniku slabsiho druhu. V pripade Zeme musim konstatovat, ze lidstvo je slabsi - je to jen premnozeny neuzitecny druh (z pohledu matky Zeme). Rozhodla-li se Zeme tuto situaci konecne resit (piktogramy v obili tomu nasvedcuji), tak se nemame skutecne na co tesit.

clanek zaslal Mgr. J. Pavlik

Hrozi nam klimaticke zmeny ?

Behem poslednich let muzeme sledovat vzrustajici zajem verejnosti o predpoved pocasi. S napetim sledujeme v televizi i zpravy o vsech dalsich prirodnich pohromach na celem svete. Rovnez nasi republiku postihly v poslednich 3 letech neobvykle prirodni katastrofy - zaplavy, krupobiti i vichrice. Jeste stesti, ze se nam dosud vyhyba zemetreseni, tornada a lesni pozary.

Co je pricinou zvyseneho vyskytu techto prirodnich katastrof?
Co se na Zemi v uplynulych letech zmenilo? Odpoved je velmi jednoducha a prosta. Je to cinnost cloveka - vyvoj technicke civilizace.
Klimaticke zmeny nejsou vsak novou veci, behem sveho geologickeho vyvoje planeta prosla a prochazi neustale klimatickymi zmenami, ktere se vsak deji s periodou tisicu az milionu let. Tyto zmeny jsou zpusobovany prirodnimi vlivy a nemuzeme je nijak ovlivnit. Informace o techto zmenach ziskavame studiem pravekych sedimentu a pravekeho ledu, ze ktereho lze vyvodit prubeh zmen teploty a slozeni atmosfery i v dobe pred desitkami milionu let.
Z pruzkumu ledovcu bylo zjisteno, ze v dobach ledovych byla snizena koncentrace CO2 v atmosfere a to az na polovinu dnesni hodnoty (teple obdobi). S obsahem oxidu uhliciteho souvisi primo umerne i prumerna teplota na Zemi, jejiz zmena o pouhy jeden stupen ma jiz vyznamny vliv na zmeny klimatu. Napr. pred 15.000 roky byla prumerna teplota nizsi o 5 stupnu a v prevazne casti Evropy vladly ledovce. V soucasnosti se prumerna teplota zvysuje stale rychleji, takze v geologicky kratke dobe do 100 let lze ocekavat zvyseni az o 50, coz muze mit opet katastrofalni vliv.
Rust teploty je totiz 10 - 100krat rychlejsi, nez pri ukonceni doby ledove.
Rozhodujici vliv na teplotu ma tedy kolobeh uhliku na Zemi - mezi atmosferou a zemskym povrchem. Zasoba uhliku na Zemi je vazana zejmena v rostlinach a zivych organismech, jeho kolobeh se uskutecnuje v cele rade prirodnich procesu, z nichz nejvyznamnejsi je fotosynteticka asimilace a dychani. K dalsim prirodnim zdrojum CO2 patri rozklad odumrele biomasy, vyrony zemniho plynu, sopek apod. Mimo zdroju prirodnich maji stale vetsi vliv zdroje umele, zpusobene lidskou cinnosti. Nejvyznamnejsim umelym zdrojem je spalovani fosilnich paliv - uhli, nafty a zemniho plynu, ve kterych bylo pred miliony let vazano obrovske mnozstvi uhliku. Kazdorocne tak v atmosfere pribudou asi 3 Gt (gigatuny t.j. miliardy tun) uhliku ve forme CO2. Cast uhliku je opet vazana v biomase, avsak i toto mnozstvi se snizuje diky myceni destnych pralesu i jinych porostu. Budeme-li pokracovat ve spalovani fosilnich paliv stejnym tempem, bude za 100 let pridano do atmosfery mnozstvi uhliku, rovnajici se obsahu uhliku ve veskere zive hmote na pocatku industrializace.

Jake klimaticke zmeny mohou nastat?
To studuji jiz mnoho let predni svetovi ekologove na pocitacovych modelech vyvoje klimatu. Vstupni data vychazeji z mnohaletych mereni prokazatelnych zmen, takze pravdepodobnost spravnosti extrapolace by mohla byt pomerne vysoka. Problem je vsak v tom, ze na pocasi ma vliv prilis mnoho faktoru, jejichz spolecne pusobeni lze jen obtizne predvidat. Jsou to zejmena:

  • vodni para (ma vliv na sklenikovy efekt)
  • tani ledu a snehu
  • pokryti oblohy oblacnosti
  • obsah plynu v atmosfere - kyslicnik uhlicity, metan,oxidy dusiku, halogenove uhlovodiky
  • teplota oceanu
  • morske proudeni
  • mnozstvi a rozmisteni vegetace
  • UV zareni
  • vybuchy sopek, zemetreseni, cyklony apod.

Pusobeni vsech faktoru muzeme rozdelit na dlouhodobe a kratkodobe, ke dlouhodobym patri napr zmeny teploty oceanu a obsah plynu v atmosfere. Modely mohou vychazet z udaju i ze vzdalene minulosti - tim mame vetsi moznost extrapolace, pri srovnani klimatu za jiz jednou dosazenych podminek a za predpokladanych podminek.

clanek zaslal Mgr. J. Pavlik

Priste se dozvite: Jake jsou tedy predpovedi Americke narodni akademie ved?


IV. cast - Vyvoj lidstva v budoucnosti - Existuje idealni ekonomicky system?

Mozna namitnete, ze by bylo vhodnejsi pouzit nazev “idealizovany, idealisticky” apod., ale jsem presvedcen, ze existuje system, ktery by skutecne idealne zajistil uspokojeni vsech potreb obyvatel bez rozdilu. Ostatne - nic noveho pod sluncem. Teoreticky se temito uvahami mimo utopickych socialistu, Marxe, Lenina a dalsich reformatoru zabyvala i rada ekonomu. Bohuzel se zadny model v praxi neosvedcil, jak zname z vlastni zkusenosti, coz vsak nic neubira na spravnosti teorie. Pouze se potvrzuje pravidlo, ze mame to, co si zaslouzime, resp. co si svou praci vybudujeme.
Od staroveku do soucasnosti vladne svetu menovy system, kde vsechny hodnoty se vyjadruji pomoci penez, jako univerzalni smenne hodnoty, takze se nam zda nemozne, ze by ekonomika mohla fungovat bez penez. Presto vsak vime z historie, ze kdysi existoval nepenezni vymenny system zbozi (v prvobytne pospolne spolecnosti) a dosud existuje u mnoha domorodych kmenu, zijicich daleko od civilizace. Dokonce i my dnes nahrazujeme penize platebnimi kartami, ktere jsou prukazem k cerpani z naseho konta. Mnozi z nas dostavaji vyplaty na ucet, plati kartami (na zapade temer vsude), a penize ve fyzicke podobe (papirove, kovove) pouzivaji jen ojedinele. System platebnich karet je zaveden celosvetove a mnohe karty lze je pouzivat ve vetsine vyspelych zemich. Je tato praxe jen predstupnem toho, ze jednou budou penize uplne zruseny? Tvrdim, ze ano!
Penize jsou nejnebezpecnejsi vynalez lidstva, hned za atomovou energii. Veskere lidske konani totiz smeruje k honbe za penezi, za nez si lze koupit temer vsechno. Vsichni ale take vime, ze veci duchovni podstaty si koupit nelze, zdravi, stesti, laska a jine nehmotne hodnoty zaviseji vyhradne na nasi duchovni vyspelosti, vedomostech a moralnich vlastnostech. Skoro by se dala potvrdit neprima umernost mezi penezi a moralnimi vlastnostmi. Bohati se zenou za penezi zpravidla bez ohledu na to, zda tim nekomu skodi, at uz to jsou jini lide nebo priroda. Pritom by stacilo mit na pameti jen jednu jednoduchou veticku: “Do hrobu si s sebou nic nevezmes!”
Na zaklade zkusenosti s bezhotovostnim platebnim stykem je mozne tvrdit, ze ekonomicky system, zalozeny na vymene zbozi (s pomocnym ohodnocenim napr. bodovou hodnotou) muze fungovat za predpokladu dostatecne vyrobni kapacity, prirodnich zdroju surovin, moralni vyspelosti obyvatel, vedomi solidarity a vzajemne lasky. Nutnou podminkou vsak je, aby vyrobni moznosti a zasoby zbozi prevysovaly poptavku, coz pri soucasne vyspele technologii je mnoha statu samozrejme splneno. Vyspele staty tuto podminku jiz davno splnuji, ale nadvyrobu, misto rozdeleni chudsim zemim, radeji znici! Za to muze nas nesmyslny ekonomicky penezni system.
Ctenari sci-fi se jiste v rade romanu setkaly s tzv. “kredity”, ktere obcane dostavali na zaklade sve prace a byly univerzalnim platidlem. Ostatne bodovy system existuje napr. ve zdravotnim pojisteni, kde hodnota lekarskych vykonu je prepocitavana na body a system bezchybne funguje, pokud suma bodu na vstupu (zaplacene pojistne) se rovna souctu bodu na vystupu (pozadavky lekaru za provedene prace). Bohuzel to u nas v praxi nefunguje, protoze na pojistnem je velky dluh a lekari uctuji mnohdy nadbytecne nebo neprovedene ukony, aby si zajistili dostatek financi na najemne, pristroje a mzdy sestricek. Dusledkem je pochopitelne nedostatek zdroju a opozdovani plateb pojistoven, cimz vznika platebni neschopnost lekaru.
Aby system mohl fungovat, je nutna rovnovaha mezi nabidkou a poptavkou. Zakladem musi byt centralni sledovani nabidky a poptavky a pokud mozno okamzite uspokojovani vsech pozadavku. Z praxe zname, ze po valce fungoval nejakou dobu pridelovy “listkovy” system, ostatne v soucasnosti se praktikuje dale v nekterych byvalych sovetskych republikach, na Kube i jinde. Je pochopitelne, ze pokud poptavka prevysuje nabidku, snazi se system zneuzivat ruzne mafianske skupiny. Zakladem funkcnosti je tedy rovnovaha mezi nabidkou a poptavkou. Vzhledem k soucasne automatizaci vyroby, novym technologiim, vedeckemu pokroku a vysoke produktivite ve vsech oborech hospodarstvi jiz nabidku nemuze byt problem uspokojit. Vsichni vime, ze v poslednich letech i u nas prakticky neexistuje nedostatek spotrebniho zbozi, zmizely fronty na banany, toaletni papir atd. Soucasny problem vsech vyspelych zemi je omezena poptavka - domaci trh je nasycen a nova odbytiste vzdy nezarucuji zaplaceni dodavek, nebot nemaji cim platit. Stat proto podporuje vyvoz dumpingovymi cenami, aby nemusela byt omezena vyroba, coz by bylo spojeno s mnoha negativnimi jevy (nezamestnanost, stavky, snizeni koupeschopnosti obyvatel). Presto je zde obrovska moznost odbytu vyrobku v chudych zemich, ktere nemaji vyrobni kapacity a vzdelane obyvatelstvo, jako vyrobni silu. Co vsak tyto zeme mohou poskytnout za dodane zbozi? Snad jen sve prirodni bohatstvi – neobnovitelne zdroje surovin. Jake jsou teoreticke vyhody nepenezniho systemu vymeny zbozi a sluzeb?

  • nikdo nehromadi majetek a zasoby, protoze vse je vzdy k dispozici
  • nikdo nemusi mit strach o svuj majetek, vse je mu poskytnuto dle potreby
  • nikdo nemusi pracovat dele nez je nutne k zabezpeceni pozadovane produkce
  • nikdo nehromadi to, co nepotrebuje - az to bude potrebovat, bude to k
  • dispozici
  • neexistuji bohati a chudi
  • neexistuje hospodarska kriminalita, kradeze a loupeze

Krome vyhod musi existovat pochopitelne i povinnosti, a to: pracovni povinnost v nezbytne nutnem rozsahu, odpovidajici veku, zdravotnimu stavu a schopnostem lidi, jejiz delka vyplyva ze spolecenske potreby, povinnost vzdelavat se a pecovat preventivne o sve zdravi, povinnost dodrzovat zakladni zakony statu. V cele rade sci-fi romanu, ale i prognostickych uvah se uvadi, ze v budoucnosti bude stacit pracovat pro spolecnost jen asi 2 hodiny denne. Vsimnete si ”pro spolecnost”, protoze pro penize to jiz nebude! Tvrdim vsak, ze tato pracovni doba by ve vyspelych zemich stacila jiz nyni k zabezpeceni veskere pozadovane produkce. Ze struktury zamestnanosti totiz vyplyva, ze % vyrobnich pracovniku neustale klesa, v zemedelstvi postacuje produkci zabezpecit jen 3 - 5% a v prumyslu do 20% praceschopneho obyvatelstva. Az 80% obyvatel je zamestnano v administrative, statnich institucich a zejmena ve sluzbach. Pokud bychom eliminovali vsechny zbytecne cinnosti, skutecne by jiz dnes postacovalo pracovat (na zpracovani surovin a vyrobe zbozi) jen asi 2 hodiny denne, protoze ostatni funkce jsou bud umele vytvorene statem nebo zamestnavame sami sebe navzajem! Za jakych podminek by bylo mozno vymenny system realizovat? Pouze v pripade, ze spolecnost ma dostatecne vyrobni kapacity na pokryti vsech beznych potreb a jednotlivci jsou dostatecne moralne uvedomeli, aby nezneuzivali vyhody systemu. Jeho pusobnost by musela byt celosvetova, cimz by se zajistil odbyt prebytku z vyspelych zemi a ekonomicky rozvoj zemi ”tretiho sveta”. Bohuzel za soucasne situace je na Zemi tento system realizovan snad jen u nejprimitivnejsich spolecenstvi, zijicich izolovane nekde v pralesich. Jak to dopadlo s ideou komunismu v praxi vime z vlastni zkusenosti a jak to vypada ve spotrebni spolecnosti poznavame nyni. Tvrdim, ze za vsechny soucasne problemy muze zivelnost tzv. svobodne trzni ekonomiky. V nasi zemi vznikla vetsina problemu, ktere komuniste davali za odstrasujici priklad zahnivajiciho kapitalismu, bezprostredne po zruseni planovaneho hospodarstvi. I to vsak melo sve zapory, protoze se v nem nedodrzovaly nektere zakladni zasady a planovalo se dle hesel:
Prekonej sam sebe a vytrvej (i kdyz vyrabis to, o co nema nikdo zajem)
Premie budou vzdy (i kdyz ukoly jsou splneny jenom na papire)
Co nelze splnit, lze naplanovat
Ukoly na petiletku zname presne, ale nevime, co budeme delat zitra atd…..
Pokud by byly dodrzovany zasady rovnovazne bilance vstupu a vystupu, pozadavku a nabidky, musi tento system fungovat.
Cim jsou zpusobeny zakladni vady trzniho systemu? Plati sice pravidlo, ze trh vyresi vse, ale za jakou cenu?

  1. Problem nezamestnanosti : vznikl na zaklade omezeni poptavky o zbozi z domaci produkce – ztratou odbytist na vychode a dovozy z jinych zemi, zejmena dotovaneho a pasovaneho zbozi (vietnamska trziste).
    Reseni : Pouze regulaci dovozu a podporou domacich podniku rozumnou uverovou politikou.
  2. Problem bezdomovcu: vznikl zrusenim podnikovych ubytoven a ukoncenim vystavby levnych statnich bytu. Osameli jedinci (casto po rozvodu) nemaji kam jit, proto plni utulky a kriminaly. Problem je vazan na pracovni povinnost a moznost vydelku, coz opet souvisi s nabidkou pracovnich mist.
    Reseni: Pouze navratem k puvodnimu stavu.
  3. Problem platebni neschopnosti: vyplyva z moralky podnikatelu – odeberou zbozi nebo sluzby a nezaplati dodavateli, trzby pak pouziji pro vlastni potrebu. V retezci firem vznika kolotoc, takze v celkovem objemu obratu maji pohledavky stale vetsi objem. Protoze podnikatelum jiz banky nepujci, firmy krachuji a vznikaji dalsi osoby, zaraditelne pod body 1) a 2).
    Reseni: Zbozi dodavat az po zaplaceni, stejne jako je tomu v maloobchode.
  4. Problem statni zadluzenosti: Nikdo nevi, kolik penez jiz bylo promrhano na oddluzeni bank (penize jsou na soukromych kontech podnikatelu), kampelicek (penize dtto), statnich podniku (penize ma management, delnici nemaji vyplaty i nekolik mesicu) a na vystavbe pomniku typu Temelin. Porovnat ubytek penez z bank a prirustek na kontech nejbohatsich obcanu (a to i v zahranici) by bylo velmi zajimave.
    Reseni: Zabaveni veskereho majetku dluzniku a jejich presun do kategorii 1) a 2).

clanek zaslal Mgr. J. Pavlik

Priste V. dil - Rodina a bydleni ve 3. tisicileti


Technika - archiv clanku.
Hlavni stranka Kaktus Kultura Relax Zvirata Bydleni Technika Deti
redakcni mail ©webmaster

* Kurzy * Last minute * Letenky * Kurzy akcie a burza * Reality a bydlení * Akcie * Rejstřík * Hotel Prague *