Rychlebské hory: Vrchol Kovadliny
Rychlebské hory: Vrchol Kovadliny
turistika.hyperlink.cz
zrcadla: www.treking.host.sk Zobraz pro tisk

Související články:
Rychlebské hory
Hřebenovka přes Rychlebské hory I.
Králický Sněžník


Hřebenovka přes Rychlebské hory II. a Králický Sněžník

První den

Po týdnu od předešlé výpravy jsme se opět vydali do Rychlebských hor. Z Jeseníku jsme pro změnu zvolili vlak, který nás zavezl do Žulové.

Žulová - Nýznerovské vodopády - Kovadlina

Odtud nás modrá značka vede stále po asfaltce ve ze Žulové dál přes Nýznerov. Po asi 4 km od Žulové scházíme k Nýznerovkým vodopádům, kde vytvoříme pár fotek, které asi budou horší než nějakých "umělců", kteří se zrcadlovkami za 15 tisíc deset minut připravují jednu fotku. Chvíli si odpočineme a pokračujeme dál.

Nyní už zelené, kterou ale po 1,5 km opouštíme a po modré stoupáme do sedla Peklo. Při třicetistupňovém vedru ve stínu se výstup zdá nekonečný. Když dorazíme ke státní hranici a rozcestníku Sedlo Peklo (847 m n. m.), oddycháváme si a zase stoupáme. Jdeme po polské straně hranice (je tam lepší chodník - na naší straně není žádný) a míjíme se s partou o něco starších polských turistů, kteří ale nejsou moc komunikativní. Jenom "Češč" a jdou dál. Neustávajícím stoupáním stále po hranici se dostáváme na vrchol Kovadliny (989 m n. m.). Odtud jsou krásné výhledy na severní část Rychlebských hor (tam, kde jsme šli před týdnem), cesty v Kladsku a masiv Králického Sněžníku.

Kovadlina - Smrk

Na vrcholu končí modrá značka a pokračuje dál po žluté. Kousek pod vrcholem je ze skály vidět cesta, která nás dnes čeká a také její konec - nejvyšší vrchol Rychlebských hor Smrk (1125 m n. m.). Po hranici stále do kopce a z kopce jdeme přes Karkulku, Klínový vrch až na Smrk. Turistický rozcestník je na historickém trojmezí a samotný vrchol nejde přesně určit, protože je velmi rozlehlý. U rozcestníku vaříme večeři a později stavíme stany. Večer ještě vyfotíme západ slunce a jdeme spát.

Druhý den

Ráno je krásné slunečné počasí. Sbalíme stan a potkáváme lidi s nějakým přerostlým psem, kteří jdou na borůvky.

Smrk - Paprsek - Kladské sedlo

Po zelené značce jdeme k rozcestníku Císařská chata a měníme mapu Rychlebské hory za mapu KČT č. 53 Králický Sněžník. Nyní už po červené jdeme k turistické chatě z r. 1932 Paprsek, kde si dáváme dobrou zelňačku a Šerák (dobré pivo z Hanušovic). Jdeme dál přes Medvědí boudu, Shořelou až do Kladského sedla, které odděluje Králický Sněžník od Rychlebských hor. Sedlem prochází asfaltová cesta a je tu hraniční přechod do Polska pro pěší a cyklisty.

Kladské sedlo - U Kapličky

Jdeme přes 6 km bez rozcestníku až k rozcestníku U Kapličky, kde v rekordním čase stavíme na malém paloučku stan. Bouřka se naštěstí přežene rychle, ale balit stan a pokračovat dál se už nikomu nechce - stejně už je sedm večer.

Třetí den

U Kapličky - Králický Sněžník

Ráno pokračuje dál po červené spolu s modrou. Dva rozcestníky na cestě chybí a tak první, který ráno vidíme je v Sedle pod Králickým Sněžníkem. Slunko je hrozné, voda došla a tak u Pramenu Moravy zůstáváme docela dlouho. Červená nás vede až na jeho vrchol, kde je poměr Poláků k Čechům asi 5 : 1. Chvilku posedíme, pojíme, něco vyfotíme a zase pokračujeme.

Králický Sněžník - Údolí Moravy

Scházíme dolů a u stanice Horské služby měníme značku za žlutou. Která klesá okolo Sněžné chaty až k ch. Vilemínka. Tady hledáme jeskyně Tvarožné díry, které jsou sice veřejnosti nepřístupné, ale dá se do nich dostat. Po žluté značce jdeme stále po levém břehu Moravy směrem k vesnici Velká Morava. (Pozor! V mapě KTČ č. 53, i v dotisku z r. 1998, je špatně zakreslená žlutá značka, která ve skutečnosti vede pořád 10 až 20 m od Moravy - narozdíl od mapy, kde značka vybíhá do svahu.)

Údolí Moravy - Patzeltova jeskyně

Asi po 3 km přitéká z pravé strany proudem potok a o pár desítek metrů dál se připojuje zprava zpevněná asfaltová cesta. Po ní jdeme kousek zpátky (asi 0,5 km), na křižovatku, kde ji protíná lesní cesta. V křižovatce stojí taky větší krmelec, kde se dá pohodlně přespat.Od krmelce vede směrem na jih lesní cesta, která po 250 m končí. Na konci zahýbáme doprava a po různých stezkách jdeme k Patzeltově jeskyni, jejíž vchod je uprostřed lesa a zdálky není díky hustému lesu vidět (alespoň v létě ne). My jsme ji našli díky mnoha cestičkám, které pravděpodobně vyšlapali děcka z táborů a trošce štěstí. Jeskyně je vlastně 50 m dlouhou dírou do skály, která se svažuje k malé síni s jezírkem na dně. Vracíme se zpátky ke krmelci, kde přespíme.

Čtvrtý den

Cesta domů

Ráno, protože nás už čeká pouze cesta domů, pomalu balíme a jdeme zpátky k Moravě. V tom vydatném potoku, kolem kterého jsme včera šli, se pořádně umyjeme, a můžeme jít zpátky mezi lidi. Přes Velkou Moravu, Horní Moravu a Dolní Moravu jdeme směrem k Červenému Potoku. Cestou stopneme Avii, se třema lesákama, kteří nedovedou pochopit, proč se s tak velkými batohami plahočíme po kopcích. Nakonec nás zavezou až do Hanušovic. Odtud jedeme autobusem do Šumperku a odtud dalším autobusem do Opavy.

© Tomáš Vítek
Přidáno 2. 2001

 Úvodní stránka
 Popisy pohoří
 Zážitky z cest
 Webový rozcestník
 E-mail


9.2.2001 - Stránky jsou celé dynamicky generované, funguje přidávání komentářů, adres, tisk.
leden 2001 - Přidány Chočské vrchy do popisů pohoří.
 
* Kurzy * Last minute * Letenky * Kurzy akcie a burza * Reality a bydlení * Akcie * Rejstřík * Hotel Prague *