Pomník pod kostelem, na němž stojí vyryto jméno rodáka z Pačlavic,
v češtině, němčině, italštině a maďarštině.
Tímto slavným byl
Ota František Křížjenž měl zálibu a nadání v kreslení a matematice i obdiv ke strojům.
Základní vojenskou službu konal Ota Kříž u válečného námořnictva a pracoval jako strojník u paroplavební společnosti v Terstu.
Ve funkci strojníka a důstojníka se zúčastnil na parní jachtě “Víceadmirál Tegetthoff” druhé rakousko-uherské výpravy k severní točně
(uskutečnila se od 13.června 1872 do 3.září 1874),
vedené dvěma zkušenými badateli, jimiž byli:
iniciátor mezinárodní vědecké spolupráce Karel Weyprecht a místopisec, zeměpisec a malíř Julius Payer.
Výprava objevila Zemi Františka Josefa, nejsev
ernější souostroví na východní polokouli, jež je nyní ruským územím.Kříž se nedočkal vítězného návratu svých 23 odvážných druhů:
téměř po dvou letech pobytu v oněch drsných krajích smrtelně onemocněl několika chorobami a zemřel 16.března 1874.
Byl pohřben 19.března na Wilczkově ostrově v Zemi Františka Josefa.
Jeho hrob je nejseverněji položeným hrobem českého člověka.
Při své práci polárního výzkumníka s
prospěchem užil svých bohatých znalostí, získaných na piaristické reálce v Kroměříži.Na výpravě si psal arktický deník, který ve výtahu německy vydal tiskem ve Vídni roku 1875 jeho bratr Antonín Kříž
,jehož čistý výtěžek byl určen na zbudování pomníku v Pačlavicích.
Je zásluhou Oty Kříže, že jedny z ostrovů, jež za jeho účasti objevila výprava Weyprechtova-Payerova, byly nazvány
Stoličkovi ostrovy- právě iniciativou pačlavického rodáka.
(PhDr. Ferdinand Stoličk
a, narozený roku 1838 v oboře Zámeček v těsné blízkosti Kroměříže,geolog světového významu, pracoval dvanáct roků v Indii a jako účastník výzkumných cest v Himaláji
zemřel na třetí z nich v roce 1874 v Murghi při přechodu pohoří Karakorum.)
Pohřeb polárního výzkumníka Oty Kříže 19. března 1874
