Kořeny dnes již slavného celku NHL sahají daleko před rok 1979, kdy Edmonton vstoupil do nejlepší hokejové soutěže na světě. Začátkem sedmdesátých let se skupina finančníků rozhodla, že bude konkurovat NHL a vytvořila novou konkurenční profesionální soutěž. World Hockey Association (WHA). Jedním z dvanácti účastníků byl již v první sezóně v roce 1972 i klub Alberta Oilers, který sídlil v Edmontonu. Jeho hráč Ron Anderson byl dokonce střelcem vůbec prvého historického gólu nové soutěže. Zájem publika však byl minimální. V další sezóně již "Olejáři" převzali dnešní název a dokonce v posledním roce existence WHA, se Edmonton dostal až do play-off. Ve finále však podlehl Winnipegu 2:4 na zápasy.

V létě roku 1978 se vlastně začala psát nová historie Edmonton Oilers. Klub podepsal 1,7 miliónový kontrakt s tehdy sedmnáctiletým Waynem Gretzkym z Indianapolis Racers. Smlouva byla uzavřena do konce roku 1999, tedy na dalších jednadvacet let. Existence klubu je však nerozlučně spojena i s osobou Glena Sathera. Působil zde nejdříve jako hráč, později jako hrající trenér, aby se nakonec stal generálním manažerem a prezidentem klubu. Glen Sather, se však nespoléhal jen na kvality tehdy velmi nadějného nováčka Wayna Gretzkyho, ale budoval tým, který měl již brzy kralovat celé NHL. Díky jemu Edmonton získal v prvních letech svého působení v NHL při amatérském draftu spoustu kvalitních hráčů. A hovoříme-li o roce 1978 je třeba připomenout, že v sezóně 78/79 oblékli dres Edmontonu první evropané finové: Kampurry a Siltanen a náš reprezentační obránce Rudolf Tajcnár.

Premiéru v NHL měl klub 10. 10. 1979 v Chicagu. První gól klubu v NHL střelil Kevin Lowe. Mužstvo se nakonec překvapivě probojovalo do Play off. Po dvou sezónách se klub zařadil mezi nejlepší celky NHL. Na dobých výsledcích klubu se podílely Jari Kurri a Wayne Gretzky. Tato super dvojice lámala jeden rekord NHL za druhým. Dalšími hvězdami týmu byli Paul Coffey, Glenn Anderson, Mark Messier, Charlie Huddy, Kevin Lowe, brankaři: Grant Fuhr, Andy Moog. Tito hráči pak vytvořily nejůspěšnější hokejovou dynastii 80.let v NHL. V sezóně 82-83 už  Edmonton sahal na Stanley Cup, ale New York Islanders byli až příliš suverénní a zvítězili 4:0 na zápasy. Gretzky, Messier a Coffey se ocitli v All-Stars, v celku se začal objevovat i další československý reprezentant - českobudějovický Jaroslav Pouzar. Byl také příští rok u zisku Stanley Cupu 1984. Edmonton na cestě k hokejovému Olympu vyřídil Winnipeg, Calgary, Minnesotu a ve finále zvládl perfektně reparát a obhájce NY Islanders celkem hladce porazil 4:1 na zápasy. V témže roce, kdy si klub připsal první Stanley Cup, získal i své první ligové prvenství a po dvou čtyřsetbrankových sezónách vytvořil dodnes platný rekord vstřelením 446 gólů. Edmonton byl v té době skutečným fenoménem celé NHL a jeho ofenzivní hra mu přinášela úspěchy jak na běžícím pásu.

O rok později v Play-off 85 Stanley Cup obhájili a porazily Philadelphii 4:1 na zápasy. Po dalším zisku trofeje sice v sezóně 85-86 Edmonton nepostoupil ve čtvrtfinále přes Calgary, ale přišla další léta, kdy "Olejáři" v sezóně 86-87 porazily ve finále Stanley Cupu v nervy drásající sérii opět Philadelphii 4:3 na zápasy. Další sezóna se stala jakýmsi mezníkem v historii klubu.> Stará parta se pomalu začala rozpadat, nejprve odešel Paul Coffey, pak dal Andy Moog přednost olympiádě, ale přesto se Edmontonu podařilo ve Stanley Cupu opět zvítězit, už počtvrté. Jejich fenomenální kapitán Wayne Gretzky sice po sedmi letech uvolnil trůn nejlepšího střelce a nahrávače, ale stále byl hlavním trumfem týmu. Ve finále Play-off 88 vyřídili Boston suvereně 4:0.

Velkým překvapením nové sezóny 88-89 proto bylo, když právě svého nejlepšího hráče prodal majitel klubu Pocklington 9. srpna 1988 za podivuhodných okolností do Los Angeles Kings. Spolu s Gretzkym putovali do Los Angels Marty McSorley a Mike Krushelnisky v protisměru pak Jimmy Corson, Martin Gelinas a 15.000.000 dolarů navrch.

Všeobecně se očekávalo, že bez Gretzkyho bude Edmonton polovičním týmem. A první sezóna této prognóze dala za pravdu. Až třetí místo v divizi se v play-off proměnilo ve vyřazení v prvním kole v souboji s Gretzkyho Los Angeles, ale už sezóna následující vyrazila všem skeptikům dech. "Stárnoucí" Mark Messier, který se po Gretzkym stal kapitánemtýmu, se vypnul k vynikajícímu výkonu, který mu přinesl nejen titul nejužitečnějšího hráče ligy, ale přiměla i jeho spoluhráče ke skvělé hře. Výsledkem pak byl již pátý zisk Stanley Cupu. Velký podíl na tomto triumfu měli kromě "veteránů" i nadějní hráči nové generace. Ať už brankář Bill Ranford nebo dvě evropské hvězdy - Fin Esa Tikkanen a Čech Petr Klíma.

I další sezóna – 90-91 – se vyznačovala skvělým postupem v play-off. Cestu v poháru 1991 zastavili až v semifinále dosti nečekaně "severní hvězdy" z Minnesoty. Před další sezónou – jubilejní 75. NHL – se "olejáři" rozloučili s dalšími svými legendami – markem Messierem a Grantem Fuhrem. Odešel i Glenn Anderson a nové posily rozhodně neslibovaly navázat na výsledky předchozích let. Přesto se "olejáři" nepoložili a ačkoliv v dlouhodobé soutěži skončili až dvanáctí, v play-off se probojovali až do semifinále, kde však narazili na skvěle připravený tým Chicaga Blackhawks.

Ale stejně tak jak postupně odcházeli hráči pamatující největší slávu klubu, mizely i úspěchy (neúčast v Play-off). V současnosti je však klub na cestě mezi elitu ligy a  to díky takovým hráčům jako jsou Doug Weight, Ryan Smyth, Kelly Buchberger, Bill Guerin, Roman Hamrlík, Janne Niinimaa. Jedinné co je může zastavit jsou neustálé spekulace o prodeji klubu do USA.