Práva zvířat
: 1.Maso.Svetová zdravotnická organizace (WHO) oznacila vegetariánství za plnohodnotný zpusob výživy cloveka zasluhující si podporu. Ucinila tak na základe výsledku rady výzkumu, pri nichž bylo zjišteno, že vegetariáni jsou zdravejší a dožívají se vyššího veku. Požívání masa proste nepatrí mezi lidské životní potreby. V posledních letech se i u nás zacínají výrazneji prosazovat názory zduraznující také neeticnost konzumace masa clovekem. Vycházejí jednak ze skutecnosti, že všichni živocichové jsou schopni pocitovat bolest, jednak ze souvislostí mezi konzumací masa v prumyslove vyspelejších zemích a hladomory v tzv. tretím svete. Rozvojové zeme jsou nuceny na svých polích pestovat plodiny pro vývoz (tabák, kávu, kakao, rýži aj.), popr. je zmenit v pastviny pro dobytek, jehož maso se též vyváží (v Kostarice pres 98 %). Na jednu jednotku živocišné bílkoviny se spotrebuje 8 až 15 jednotek bílkoviny rostlinné. 2 ha orné pudy uživí 1 konzumenta masa, nebo 14 vegetariánu, nebo 50 veganu. (V CR se každorocne zhruba 75 % úrody stává krmivem - obdobne je tomu témer u všech ekonomicky silných zemí.)
2.pokusy.
Vivisekce znamená doslova „rezat živou tkán" lidskou nebo zvírecí, a to bez narkózy. V prubehu let se toto slovo ujalo jako oznacení pro pokusy na zvíratech obecne. Rocne umírá ve velkých bolestech v laboratorích na celém svete okolo sta milionu zvírat - myší, morcat, králíku, kocek, psu, koní, opic, ptáku... Pokusy na zvíratech se využívají ve spotrebním prumyslu (testování kosmetiky, cistících výrobku pro domácnost, pesticidu, redidel, barviv, umelých hmot, kyselin atd.), v armáde, pri zkoumání úcinku drog, alkoholu a tabáku, pri pokusech ve školách, v automobilovém prumyslu (zjištení úcinku nárazu na živý organismus), v lékarství a genetice.
3
„Zábava" Miliony lidí rocne shlédnou konské ci chrtí dostihy, býcí, kohoutí ci jiné zápasy, rodeo, cirkusy apod. Pritom je snad ani nenapadne, co všechno musí zvírata kvuli jejich „zábave" vytrpet.Zvírata v cirkuse se dostanou z klece o minimálních rozmerech nesrovnatelných s jejich puvodním teritoriem v prírode jen v dobe drezury ci vystoupení v manéži. Drezura pak obnáší ruzné metody, jak zvíre donutit k výkonum, které odporují jeho prirozeným instinktum a zpusobum chování (proskakování ohnem, jízda na kole ad.). Dochází pri ní k týrání pomocí ruzných „donucovadel" (bodcu, elektrických tycí, bití, drog, trápení hlady a žízní atd.). Vystoupení pred diváky je také pro zvírata spojeno se stresem, jenž je vyvolán hlukem (potleskem, hudebním doprovodem) a ostrým svetlem (reflektory). Pro zvírata cirkus proste zábavou není.
4.
Kožichy: Každý, kdo vlastní kožich, by si mel uvedomit, že se rocne kvuli kožešinám usmrtí približne 100 milionu zvírat. Asi polovina z nich pochází z kožešinových farem, kde žijí v neustálém stresu namackána v malých klecích, které jim brání ve vykonávání jejich prirozených potreb, jako jsou beh, hrabání, plavání apod. Zvírata s dobre vyvinutým cichem musí vdechovat výpary hromadících se výkalu. Objevuje se mezi nimi kanibalismus a casté jsou také genetické a psychické defekty. Po živote plném utrpení prichází neméne bolestivá smrt - zabití elektrickým proudem, úder do hlavy, udušení výfukovými plyny, zlomení pátere, uškrcení, otrávení chloroformem apod.
Dalších asi 50 milionu volne žijících zvírat je chyceno do ok a pastí, kde ve velkých bolestech a mukách umírají celé hodiny. Pritom 2/3 z celkového poctu ulovených zvírat tvorí tzv. odpad. To jsou napr. ptáci, psi, kocky, lane, ale také chránené druhy zvírat, o které lovci kožešin nemají zájem