Historie průzkumu
Merkuru
Venuše
Země
Marsu
Jupiteru
Saturnu
Uranu
Neptunu
Pluta



 

Merkur
8. stol. n. l. První pozorování přechodu Merkuru přes Slunce Arabové
7.11.1631 Předpovězení přechodu přes Slunce Johanes Kepler
17. stol. Objevení fází planety -
1848 Zjištění, že dráha planety se stáčí rychleji, než bylo vypočítáno pomocí gravitačního zákonu. Vysvětlení přinesla teorie relativity. U. Leverrier
1934 První mapa povrchu planety E. M. Antoniadi
1965 Určení rychlosti rotace pomocí radaru G. H. Pettengril a R. B. Dyce
29.3.1974 První průlet kosmické sondy kolem planety - Mariner 10
21.9.1974 2. průlet Marineru 10
24.3.1974 3. průlet Marineru 10

 

Venuše
září 1610 Pozorování fází planety Galileo Galilei
1677 Návrh na určení vzdálenosti Země od Slunce pomocí pozorování přechodů Venuše přes Slunce E. Halley
6.6.1761 Objev atmosféry planety M. V. Lomonosov
1932 Objev oxidu uhličitého v atmosféře planety T. S. Adams a T. Dunham
1958 Určení teploty povrchu pomocí vlastního rádiového záření.
1961 První určení vzdálenosti pomocí radaru
12.2.1961 První sonda k Venuši - Průlet sondy Veněra 1 100000 km od povrchu planety. Kontrolní středisko ztratilo se sondou spojení dříve, než dosáhla cíle.
1962 Zjištění rychlosti rotace planety - 4 dny. Ve skutečnosti byla zjištěna rychlost oblačné vrstvy. Rychlost rotace planety je asi 58 krát pomalejší. hvězdárna Pic du Midi - Francie
22.8.1962 Start sondy Mariner 2. 14.12. stejného roku poslala první informace o Venuši ze vzdálenosti 35000 km
1964 až 1966 Určení rychlosti rotace planety pomocí radaru
12. a 16. 11.1965 Start sondy Veněra 2 a 3.
2.1966 Průlet sondy Veněra 2. ve vzdálenosti 24000 km od planety
1.3.1966 Sonda Veněra 3. dosáhla povrchu Venuše
18.10.1967 Přistání Veněry 4. První přímá měření atmosféry
19.10.1967 Sonda Mariner 5 prolétla 4100 km od povrchu planety. Další měření atmosféry.
16.5.1969 Neúspěšný pokus o přistání sondy Veněra 5. Sonda se odmlčela 20 km nad povrchem. První měření na noční straně planety
17.5.1969 Přistání Veněry 6. Další měření atmosféry.
17.8.1970 Start sondy Veněra 7
15.12.1970 První měkké přistání na cizí planetě. Veněra 7 měkce přistála a 23 minut vysílala data z přímo z povrchu planety.
22.7.1972 Veněra 8 vysílala data 50 minut z povrchu Venuše.
2.11.1973 Start sondy Mariner 10. Sonda měla proletět kolem Venuše a pokračovat k Merkuru
5.2.1974 Průlet Marineru 10 kolem Venuše. Odvysílání záběrů rychle proudících oblaků pomocí televizní kamery.
8. a 14. 6.1975 Start 2 stejných sond Veněra 9 a 10.
22.10.1975 Veněra 9 dopravila přistávací pouzdro na povrch planety. Přistávací modul odvysílal první záběry povrchu planety. Druhá část sondy se stala první umělou družicí Venuše.
25.10.1975 Přistání Veněry 10. 65 minut vysílání z povrchu planety. 2. umělá družice planety.
20.5.1978 Start sondy Pioneer Venus 1
8.8.1978 Start sondy Pioneer Venus 2. Sonda obsahovala 4 sestupové moduly.
4.12.1978 Sonda Pioneer Venus 1 se stala 3. umělou družicí Venuše. Radar sondy zmapoval téměř celý povrch planety.
9.12.1978 Zkoumání atmosféry sondou Pioneer Venus 2. Jeden ze sestupových modulů vysílal data 63 minut z povrchu planety.
25.12.1978 Veněra 11 dorazila k Venuši. Vysílala 95 minut z povrchu planety. Provedla podrobný rozbor atmosféry.
31.12.1978 Přistávací modul Veněry 12 vysílal data 112 minut z povrchu planety.
1.3.1982 Přistání sestupového modulu sondy Veněra 13
5.3.1982 Přistání sestupového modulu sondy Veněra 14. Modul vysílal barevné televizní záběry z povrchu planety. Provedení rozboru vzorků půdy z hloubky 30 mm.
10.10.1983 Veněra 15 se stala 4. umělou družicí planety. Nesla radarové zařízení na mapování povrchu planety.
14.10.1983 Veněra 16 se stala 5. umělou družicí planety. Nesla radarové zařízení na mapování povrchu planety.
15. a 21. 12. 1984 Start sond Vega 1 a 2.
11. a 15. 6.1985 Průlet sond Vega 1 a 2 kolem Venuše. Přistávací pouzdra sond obsahovala přístroje pro rozbor povrchu planety, které pracovaly 20 minut, a balóny pro výzkum atmosféry, které pracovaly 46 hodin. Obě sondy po malých korekcích dráhy 6. a 9. 3.1986 prolétly kolem Halleyovy komety

 

Země
6. stol. př. n. l. Názor, že Země má tvar koule Pythagoras
4. stol. př. n. l. Prohlášení, že se Země otáčí kolem své osy Heraklides
3. stol. př. n. l. Myšlenka, že Země obíhá kolem Slunce Aristarchos
3. stol. př. n. l. První přesné měření velikosti Země Eratosthenes
2. stol. př. n. l. Objevení precese Hipparchos
1543 Zveřejnění spisu o pohybech astronomických těles, ve kterém je Země řazena mezi planety Mikuláš Koperník
1672 Určení vzdálenosti Slunce od Země s chybou méně než 20 procent. G. D. Cassini
1735 až 1744 Měření poloměru planety. Výsledky prokázaly, že Země je na pólech zploštělá.
1748 Objev nutačního pohybu J. Bradley
1795 V Paříži bylo přijato rozhodnutí o používání délkové míry 1 metr (desetimiliontina čtvrtiny paařížského poledníku).
1930 Objev nerovnoměrnosti rotace Země.
4.10.1957 Start první umělé družice Země Sputnik 1.
od 1957 Měření mimo atmosféru. Objev radiačních pásu, slunečního větru.

 

Mars
1576 až 1596 Měření poloh Marsu na observatoři na ostrově Hven. Tyto informace se staly nejdůležitějším zdrojem informací pro Keplera, který díky tomu vyslovil 3 zákony o pohybu planet. Tycho de Brahe
1610 Pozorování fází planety Galileo Galilei
1659 Pozorování Syrtis Maior, první známé podrobnosti na povrchu planety. Ch. Huygens
1666 Objev rotace Marsu a jeho polárních čepiček G. D. Cassini
1830 První spolehlivá mapa planety J. Madler
1877 Pozorování kanálů na Marsu G. Schiaparelli
11. a 17. 8.1877 Objev přirozených družic Marsu: Phobos a Deimos A. Hall
1947 Zjištění oxidu uhličitého ve spektru Marsu G. P. Kuiper
1.11.1962 Start 1. družice k planetě. Při průletu Marsu 1 kolem planety se nepodařilo udržet rádiový kontakt. SSSR
28.11.1964 Start sondy Mariner 4 USA
14.7.1965 Mariner 4 proletěl ve vzdálenosti 10000 km kolem Marsu a vyslal k Zemi 21 snímků jeho povrchu. USA
30.11.1964 Start sondy Zond 2 k Marsu. V průběhu letu došlo ke ztrátě spojení. SSSR
24.2.1969 Start sondy Mariner 6 USA
27.3.1969 Start sondy Mariner 7 USA
31.7.1969 Mariner 6 prolétl ve vzdálenosti 3390 km kolem povrchu planety. Pořídil 76 snímků povrchu nad rovníkovou oblastí. USA
4.8.1969 Mariner 7 prolétl ve vzdálenosti 3000 km kolem povrchu planety. Odvysílal 126 snímků jižní polokoule. USA
19. a 28. 5.1971 Start sond Mars 2 a 3 SSSR
30.5.1971 Start sondy Mariner 9 USA
13.11.1971 Mariner 9 se stal 1. umělou družicí Marsu. Získal celkem 7329 snímků povrchu planety a obou měsíců. USA
27.11.1971 Část orbitálního modulo Marsu 2 se stala 2. umělou družicí planety, druhá část se neúspěšně pokusila o měkké přistání na povrchu. SSSR
2.12.1971 Sestupový modul družice Mars 3 přistál na povrchu planety jako první lidký výtvor. Místo pro přistání bylo zvoleno na jižní polokouli v oblasti Phaethontis. Po 20 sekundách bylo ztraceno rádiové spojení. SSSR
21. a 25. 7.1973 Start sondy Mars 4 a 5. Obě se dostaly r. 1974 k Marsu a odvysílali snímky povrchu. SSSR
20.8.1973 Start sondy Viking 1 USA
9.9.1973 Start sondy Viking 2 k Marsu USA
12.3.1974 Mars 6 se neúspěšně pokusil o měkké přistání. Při sestupu atmosférou planety sonda zjistila velké množství argonu, což se později nepotvrdilo. SSSR
19.6.1976 Viking 1 se stal další umělou družicí Marsu. O den později přistál sestupový modul na severní polokouli v oblasti Planitia Chryse. Viking orbiter pracoval až do 6.8.1980. Viking Lander 1 (stanice dr.T.A.Mutche) pracoval jen do 11.1982. Předpokládalo se, že zůstane v činnosti až do roku 1994. K přerušení činnosti došlo následkem vyslání chybného povelu ze Země. USA
7.8.1976 Viking 2 se stal další umělou družicí planety. Pracoval až do 25.7.1978 USA
3.9.1976 Sestupový modul Vikingu 2 přistál na severní polokouli v oblasti Planitia Utopia USA

 

Jupiter

 

Saturn

 

Uran

 

Neptun

 

Pluto

 

 

Zpet na hlavni stranku AstroBaze
* Kurzy * Akcie * Práce * Zájezdy * Zájezdy * Meteobox * Auto *