Terry Pratchett

V zasade o sobe odmita poskytovat zivotopisne udaje s oduvodnenim, ze to ctenare stejne nezajima, protoze se chteji pustit do knihy a ne se prokousavat spoustou povidani, ktere ma dokazat, ze je autor moc zajimavy clovek. Proto se kuse informace o jeho zivote nesou v duchu jeho knih. Narodil se v Buckinghamshiru roku 1948. V roce 1965 zacal pracovat jako novinar. Delal vse, co zurnalistika nabizi, snad s vyjimkou nedelnich fotbalovych zprav. Podarilo se mu vyhnout vsem dobrodruznym zamestnanim, kterymi je vetsina spisovatelu prinucena se zivit, aby mela vubec o cem psat. V touze najit si klidne mistecko se T. Pratchett stal tiskovym mluvcim Central Electricity Generating Board, coz je spolecnost atomovych elektraren. V roce 1987 zjistil, ze ho psani bavi vic nez skutecna prace, a od te chvile se pocet del vyjadruje dvoumistnou cislici a maji sve stale misto v zebricku bestselleru. Zije v Somersetu s manzelkou Lynn a dcerou Rhiannou a neustale se zivi novinarskou profesi, protoze jak tvrdi, muze tak pracovat v teple, suchu a nemusi zvedat nic tezkeho. Dale prohlasuje, ze psani knih je nejvetsi legrace, kterou si clovek muze uzit sam. Jeho konickem je pestovani masozravych rostlin.

Pod timto podivuhodnym nazvem se neskryva nic jineho nez jedna z nejdelsich a zaroven nejkvalitnejsich a nejkomictejsich fantasy seriii. Zemeplocha uz ma pres dvacet dilu a Terry stale pise a pise (asi dve knihy rocne) a stale je to cteni stejne bajecne. Reprodukovat obsah techto knih, je temer nemozne - vzdyt samotny ctenar narazi i pri ctvrtem cteni jednoho samotneho dilu na malickosti, kterych si pro jine nevsiml a smeje se snad jeste vice nez pri cteni prvnim. Casto se zapletka naprosto neuskutecnitelna v beznem svete rozvine tak, ze vnimavy ctenar pozna za ni skrytou kritiku dnesniho sveta, ktera ovsem neni nijak moralizujici ale naopak velmi usmevna, a prave o to vic nuti ty premyslive premyslet. A ti kdo podtext nahodou neobjevi, nejsou v zadnem pripade ztraceni, protoze krystalicka zabava se krade na povrch vsemi skulinkami a kazdym pismenkem textu ( dokonce i poznamky pod textem byvaji casto perlami ). Cteni Zemeplochy je opravdu zazitkem, at se chcete proste jen odreagovat nebo dokonce lehce intelektualne pobavit. Protoze v Terryho knihach je napadu opravdu prehrsel, kazdy si najde to sve. Je naprosto jedno kterym dilem zacnete. Jednotlive dily na sebe temer nenavazuji. Spojuje je jen svet Zemeplochy. Postavy jednotlivych dilu samozrejme vystupuji v dilech ostatnich. Casto se postava, ktera se jen mihla v dile jednom stane hlavnim hrdinou dilu druheho. A pokud si autor mysli, ze byste meli vedet neco o minulosti nejakeho charakteru, najde nejaky zpusob jak vam to zdelit ( napriklad uz zminovanymi poznamkami pod carou ). Zde musim take pochvalit vynikajiciho prekladatele Zemeplochy Jana Kanturka, jehoz preklad je opravdu brilantni, a ktery obcas i svymi poznamkami a odkazy na jine dily vhodne zprehlednuje.

Zemeplocha samotna krom toho, ze lezi ve zcela jine dimenzi a case, spociva nesena na zadech ctyr slonu, stojicich na krunyri obrovske vesmirne zelvy , Velke A'Tuin. A Velka A'Tuin s mozkem o rozloze svetadilu a s krunyrem posetym kratery, se pohybuje pomalu vesmirem smerem, ktery zna jen ona ( nebo on - jeste se Zemeplosanum nepodarilo zjistit jakeho je rodu ). Ac by se mohlo zdat, ze na takovemto svete je mozne vse, co si autor vymysli, je treba dodat, ze i tento svet ma sve zakonitosti a pravidla, ktere Pratchett stanovil a pevne je dodrzuje. Napriklad k urcovani svetovych stran se pouzivaji vyrazy jako "smer", "protismer" a "dostred" ( Zemeplocha je placka ), Smrt chodi po svete - vidi ho jen magove a kocky - a neustale se usmiva ( anatomicky take jedina moznost ), bohove umiraji, kdyz na ne lide prestavaji verit, a proto s oblibou hazeji do oken ateistu kameny. Kouzla maji barvu oktarinu - samotni magove nikdy nevyslovi cislo osm, ale pomahaji si stylem "cislo mezi sedmickou a devitkou" nebo "dvakrat ctyri".

A protoze je Zemeplocha je zeme usmevna, zapomente na magy ovladajici stovky kouzel nebo chrabre ochrance mestskeho poradku. Dobry priklad je carodej Mrakoplas ( ten je ostatne i hrdinou dvou pocitacovych adventur inspirovanych Zemeplochou - Discworld I, II ). Ze studuji byl vyloucen se znalosti jedineho kouzla, ktere je ovsem tak mocne, ze samo ovlada Mrakoplase, misto aby Mrakoplas ovladal je. A nejsou to jen hrdinove - autor protkal Zemeplochu spoustou dalsich uzasnych napadu at je to Zavazadlo, ktere je vyrobeno z mysliciho dreva, ktere sveho pana na nozickach verne sleduje a po ceste pozira naprosto vse nebo vino z lonek, ktere zpusobi kocovinu den pred tim, nez jej vypijete. Obdoba fotoaparatu je domecek, ve kterem je skritek, ktery nakresli to, co uvidi z okynka, a obdoba videokamery je podobny domecek, ve kterem nekolik skritku kresli obrazky obrovskou rychlosti. A to jen naprosto minimimalni cast vsech napadu.

Uzasna Zemeplocha je opravdu neco, co stoji za precteni.